Závěrem loňského roku byl bez většího rozruchu schválen zákon, jehož prostřednictvím došlo k novelizaci nejen zákona o zaměstnanosti, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o inspekci práce, ale opět i zákoníku práce (dále jen „Novela“). Novela tak s účinností ve své většině od 1. ledna 2024 přinesla několik zásadních změn v oblasti zaměstnanosti, kontrol inspekce práce nebo podmínek a pravidel agenturního zaměstnávání, o kterých se můžete více dočíst v našem přehledovém článku zde.
V našich předešlých článcích jsme se detailněji zabývali dvěma zásadnějšími změnami v oblasti agenturního zaměstnávání, a to úpravou a rozšířením podmínek činnosti agentur práce (více zde) a změnou definice nelegální práce (více zde).
Tento poslední díl naší série článků Vám přináší informace o novince, kterou Novela zakotvila v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), spočívající v zavedení institutu ručení za mzdové nároky subdodavatele ve stavebnictví. Právě v tomto odvětví byl v posledních letech zaznamenán vysoký počet případů nevyplacených mzdových nároků, na který Novela tímto reaguje.
Institut ručení
Institut povinného ručení upravený v ustanovení § 324a ZP se vztahuje výlučně na generální dodavatele působící v odvětví stavebnictví, kteří tak nově ručí za mzdy, platy a odměny z dohod zaměstnanců svých subdodavatelů[1] pro případ, že tyto mzdové nároky jim nebudou ve stanovené lhůtě vyplaceny.
Ručení však není neomezené, a tedy dodavatelé jsou povinni jej poskytnout pouze v rozsahu, v jakém se zaměstnanci podíleli na smluvním plnění pro ně, maximálně však do výše minimální mzdy. Ta pro rok 2024 činí částku ve výši 18.900,- Kč[2].
Povinné osoby
Pro účely tohoto způsobu ručení se za dodavatele považuje pouze stavební podnikatel ve smyslu § 14 písm. d) stavebního zákona[3], tj. osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. V praxi se tak bude jednat konkrétně o dodavatele, kteří stavební činnosti realizují prostřednictvím jiných subdodavatelů.
Rovněž i okruh subdodavatelů je Novelou konkretizován, neboť mezi ně výslovně řadí i agentury práce, které pro provádění stavebních činností dodavateli, jakožto uživateli, dočasně přidělují vhodné zaměstnance.
Jelikož prostřednictvím tohoto institutu Novela reaguje rovněž na v praxi časté řetězení dodavatelů, může tak nastat situace, kdy za mzdové nároky nebude ručit pouze dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce, ale spolu s ním i další subdodavatel stojící ve vzniklém řetězci přímo nad subdodavatelem, který je ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci jeho zaměstnavatelem. Tito ručitelé tak budou zavázaní společně a nerozdílně, přičemž v případě splnění ručitelské povinnosti jim vznikne regresní nárok vůči neplatícímu zaměstnavateli.
Vznik ručení a uplatnění nároku
Zaměstnanec je oprávněn uplatnit svůj nárok vůči ručiteli v případě, kdy mu jeho zaměstnavatel za práci, kterou konal v rámci plnění pro dodavatele, nevyplatil mzdu, plat nebo odměnu z dohody do konce období splatnosti ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 spolu s § 144 ZP, tedy nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na úhradu. Tehdy může zaměstnanec písemně vyzvat ručitele k uspokojení příslušných mzdových nároků, avšak nejpozději do 3 měsíců ode dne uplynutí tohoto období, v opačném případě takový nárok zaniká.
Výzva musí obsahovat zákonem stanovené údaje, kterými jsou: (i) jméno zaměstnance, (ii) označení zaměstnavatele, (iii) druh vykonávané práce, (iv) období, za které uplatňuje mzdové nároky, a rozsah práce vykonané v rámci plnění pro dodavatele, (v) informaci o uplynutí období splatnosti mzdových nároků, (vi) požadovaný způsob vyplacení, včetně údajů nezbytných pro jeho provedení, a (vii) údaje potřebné pro výpočet zálohy na daň z příjmů a označení zdravotní pojišťovny, které se mají odvést příslušné odvody.
Ručitel je povinen uspokojit mzdové nároky nejpozději do 10 dnů od doručení písemné výzvy zaměstnance. Zároveň je tento ručitel povinen informovat dlužného zaměstnavatele (subdodavatele) o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o provedených srážkách. Ve smluvním řetězci o více subdodavatelích informuje rovněž dalšího ručitele.
Informační povinnost zaměstnavatele
Novela zakotvuje informační povinnost, která je upravena pod novým písm. j) v ustanovení § 279 odst. 1 ZP, na základě které zaměstnavatel v postavení subdodavatele je povinen ještě před samotným zahájením stavebních prací na smluvním plnění informovat své zaměstnance o možném vzniku tohoto ručení, osobách ručitelů a jejich změnách, včetně podmínek, lhůty a postupu pro uplatnění práva vůči ručiteli.
Hrozící sankce
V souvislosti s institutem ručení Novela zavádí nové přestupky na úseku kontrol inspekce práce, mezi které se řadí (i) nesplnění informační povinnosti zaměstnavatele, a (ii) neuspokojení mzdových nároků ze strany ručitele ve lhůtě poté, co k němu bude zaměstnancem vyzván.
V obou případech hrozí povinným subjektům za tyto přestupky pokuta až do výše 2.000.000,- Kč.
Výjimka z ručení
Povinnosti ručení se dodavatel může zprostit pouze za předpokladu, že budou splněny tyto podmínky:
- subdodavatel poskytne k okamžiku zahájení realizace smluvního plnění potvrzení, že nemá evidován nedoplatek na povinných platbách (pojistné, penále na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a veřejné zdravotní pojištění), které však nesmí být starší než 3 měsíce, a zároveň
- subdodavateli nebyla v období předcházejících 12 měsíců pravomocně uložena pokuta vyšší než 100.000,- Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů.
Při splnění výše uvedených podmínek neručí ručitel ani za mzdové nároky zaměstnanců subdodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce.
Kontext evropské legislativy
Implementace tohoto specifického institutu ručení vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „Směrnice“).
Dle článku 12 Směrnice jsou členské státy povinny přijmout opatření, aby v rámci subdodavatelského řetězce mohli vyslaní zaměstnanci činit odpovědným i příjemce služby (dodavatele) vedle nebo dokonce namísto svého zaměstnavatele, který službu takovému příjemci přímo poskytuje. Tímto způsobem Směrnice klade důraz na to, aby odpovědnost za nevyplacenou mzdu, plat nebo odměnu z dohody spočívala nejen na zaměstnavateli, ale i na příjemci služby, a to zejména v odvětví stavebnictví.
Ačkoli byl uvedený článek Směrnice do českého práva již transponován v podobě ustanovení § 319 odst. 3 ZP, byla tato úprava Novelou vypuštěna a rozšířena prostřednictvím nového § 324a ZP nejen na vyslané zaměstnance, kteří mohou mít problémy s uplatňováním svých práv v hostitelském státě, ale také na zaměstnance v tuzemsku.
Jak na to v praxi?
V praxi doporučujeme zaměřit se především na období předcházející samotnému smluvnímu plnění, které je z hlediska toho, zda vůbec vznikne možnost uplatnit nárok vůči ručiteli, či riziko případného sankcionování, stěžejní.
Na straně dodavatelů se jedná zejména o zajištění potvrzení osvědčující bezdlužnost subdodavatele za účelem vyloučení zákonného ručení, případně o vhodné nastavení smluvních podmínek, aby byla tato odpovědnost alespoň adekvátním způsobem omezena.
Současně upozorňujeme na aplikační úskalí spočívající v okamžiku zahájení smluvního plnění, neboť tento se v praxi může rozcházet s okamžikem uzavření smlouvy, a to v řádu několika týdnů, někdy až měsíců, s ohledem na náročnost stavebního projektu. Dodavatel si tak bude muset v takovém případě vyžádat potvrzení o bezdlužnosti subdodavatele opětovně, jinak se dobrovolně vystaví riziku, že podmínky pro zproštění zákonného ručení nebudou ke dni zahájení realizace plnění splněny. I v tomto ohledu proto doporučujeme, aby opětovné předložení potvrzení o bezdlužnosti bylo smluvně upraveno.
Naopak zaměstnavatelé v pozici subdodavatelů by měli především dbát na řádné a včasné plnění své informační povinnosti vůči svým zaměstnancům, aby se vyhnuli případné hrozící pokutě za její nesplnění. V této souvislosti doporučujeme informovat zaměstnance vhodným způsobem za účelem jeho prokázání, které může v budoucnu sloužit jako důkaz při případné kontrole inspekce práce.
Nad rámec výše uvedeného pak nezbývá než doporučit pečlivě se zaměřit na samotný výběr konkrétních subdodavatelů, který v tomto ohledu rovněž hraje podstatnou roli.
Závěr
Institut povinného ručení za mzdové nároky subdodavatele ve stavebnictví je implementací unijní legislativy, která má za cíl více chránit mzdové nároky vyslaných zaměstnanců. Novela však rozšiřuje tuto ochranu rovněž na domácí zaměstnance v odvětví stavebnictví, kteří jsou dle výsledků evropských statistik nejvíce ohroženi.
Nově tak tzv. generální dodavatel, případně i přímo nadřízený dodavatel subdodavatele při existenci smluvního řetězce, ručí za zákonem stanovených podmínek za mzdové nároky subdodavatele, a to až do výše minimální mzdy.
Zároveň je tato subdodavatelská odpovědnost zakotvena i v zákoně o ochraně při platební neschopnosti a v zákoně o inspekci práce, což by mělo přispět k lepší regulaci, ale i dohledu nad těmito vztahy.
V případě, že byste měli ohledně tohoto specifického způsobu ručení jakékoli dotazy, či potřebovali pomoci zejména s přípravou smluvní dokumentace, neváhejte se na nás obrátit.
[1] ZP užívá pojem „poddodavatel“, který v oblasti občanskoprávní terminologie nahradil dosavadní, zejména v praxi běžně užívaný pojem „subdodavatel“.
[2] Dle nařízení vlády č. 396/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Mgr. Kateřina Lansdorfová, advokátní koncipientka – lansdorfova@plegal.cz
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
11. 4. 2024