Počátkem letošního roku Evropská komise schválila další druhy hmyzu, které je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu.[1] V této souvislosti proběhla napříč společností řada dezinformací, a proto přinášíme přehled možností užití hmyzu v potravinách dle aktuální právní regulace.
V tomto článku se dozvíte zejména které druhy hmyzu a jakým způsobem je možné uvádět na trh jako potraviny určené pro lidskou spotřebu, jaký je postup v případě uvádění nového druhu hmyzu na trh a jakým způsobem musí být potraviny obsahující hmyz značeny.
Právní regulace – unijní a národní úroveň
Uvádění hmyzu na trh jako potraviny v plném rozsahu podléhá unijní legislativě, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, o nových potravinách, které nahradilo Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97, o nových potravinách a nových složkách potravin (dále jen „Nařízení o nových potravinách“), jež definuje hmyz a výrobky z hmyzu jako novou potravinu.
Právní regulace nových potravin, tzv. novel food, se vztahuje na potraviny, u nichž nebyla doložena historie spotřeby před 15. 5. 1997, tedy před datem, kdy vstoupilo v platnost výše referované Nařízení o nových potravinách.
Dle Nařízení o nových potravinách platí, že pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Evropské unie smějí být jako takové uváděny na trh v Evropské unii nebo používány v potravinách nebo na jejich povrchu v souladu s podmínkami použití a požadavky na označení, které jsou v něm uvedeny.
S ohledem na výše referované musí každý druh hmyzu nejprve projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti podle Nařízení o nových potravinách, aby mohl být užíván jako potravina určená pro lidskou spotřebu. Schvalovací proces Evropské komise je podrobněji popsán níže.
Česká legislativa pro problematiku užití hmyzu v potravinách nemá speciální právní úpravu, a proto je nutné dodržovat obecné požadavky potravinového práva a vycházet z Nařízení o nových potravinách.
Pokud by dozorový orgán na území České republiky v rámci kontroly zjistil, že je složkou potravinového výrobku druh hmyzu, který není v Evropské unii povoleno uvádět na trh, bylo by zde dovozeno nedodržení požadavků na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, které by mohlo být kvalifikováno jako přestupek dle § 17 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, za který hrozí pokuta ve výši až 50.000.000,- Kč a sankce ve formě zákazu uvádění potraviny na trh a stažení z trhu.
Schválené druhy hmyzu
Aktuálně jsou Evropskou komisí schváleny pouze níže uvedené formy a druhy hmyzu, jelikož již prošly schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti podle Nařízení o nových potravinách:
- zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího,
- částečně odtučněný prášek z cvrčka domácího,
- zmrazené, sušené a práškové formy sarančete stěhovavého,
- sušené larvy potemníka moučného,
- zmrazené, sušené a práškové formy moučných červů (larev) potemníka moučného,
- zmrazené, kašovité, sušené a práškové formy potemníka stájového.
Při užívání v potravinách je nutné dodržet závazné a striktní podmínky stanovené pro nové potraviny. Může se jednat například o určení konkrétních kategorií potravin, do kterých smí být tyto složky přidávány, určení takto maximálně přidaného množství hmyzu či konkrétní požadavky na označování a specifikace těchto potravin.
Zároveň každý, kdo má v úmyslu povolené druhy hmyzu nakupovat, zpracovávat, balit, skladovat, přepravovat nebo jinak uvádět na trh jako potravinu, je povinen požádat před zahájením této činnosti místně příslušnou Krajskou veterinární stanici o schválení, popřípadě registraci. Speciální požadavky jsou kladeny také na hygienu výroby a výrobních prostor a na chov, balení a přepravu daného druhu hmyzu.
Povinnosti označování
Z hlediska označování musí potraviny, jejichž složkou je povolený druh hmyzu, splnit obecné podmínky označování potravin stanovené Nařízením (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům“), které zavádí základní právní úpravu pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v souvislosti s informacemi o potravinách a obecné zásady, požadavky a povinnosti v oblasti informací o potravinách, se zřetelem na to, aby označení potravin nebyla zavádějící a neuváděla průměrného konečného spotřebitele v omyl, pokud jde o charakteristiku potraviny, a zvláště o její povahu, složení, vlastnosti nebo způsob výroby.
S ohledem na výše uvedené je nutné ve složení na etiketě nebo při jakékoli obchodní komunikaci uvádět daný hmyz jako složku výrobku. Žádné další speciální požadavky (např. speciální symbol) pro potraviny, jejichž součástí je povolený druh a forma hmyzu stanoveny nejsou.
V případě, že jsou v potravině obsaženy druhy hmyzu, které mohou způsobovat reakce u lidí alergických na měkkýše je nutné na obalu potraviny vždy uvést varování na daný alergen.
Uvádění na trh nového druhu hmyzu
Pokud má být jako potravina uváděn na trh druh hmyzu, který ještě neprošel schvalovacím procesem, musí provozovatel potravinářského podniku nejprve podat žádost o jeho zařazení na seznam Evropské unie.
Žádost o autorizaci nové potraviny se podává přímo Evropské komisi prostřednictvím systému pro elektronické podávání.
Každá žádost prochází poměrně složitým schvalovacím procesem, v jehož rámci Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provádí analýzu rizik a zjišťuje, zda konzumace nepředstavuje nebezpečí pro spotřebitele, přičemž tento proces může trvat až 1 rok.
S ohledem na skutečnost, že hmyz určený k lidské spotřebě a výrobky získané zpracováním tohoto hmyzu jsou kvalifikovány jako potraviny živočišného původu, podléhá jejich uvádění na trh rovněž registraci a schválení Státní veterinární správy (SVS) dle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Závěr a výhled do budoucna
Jak vyplývá z výše uvedeného, aktuálně je na trh možné uvádět potraviny, jejichž obsahem jsou výlučně druhy hmyzu schválené Evropskou komisí za předpokladu, že jsou dodržovány veškeré požadavky kladené právní regulací na unijní i národní úrovni.
S ohledem na rostoucí poptávku spotřebitelské veřejnosti po alternativních potravinách lze však očekávat zavedení další speciální právní úpravy, která bude upravovat podmínky uvádění těchto výrobků na trh, včetně jejich komunikace ve vztahu ke spotřebitelům.
Ačkoli to může znamenat zavedení dalších omezujících podmínek pro uvádění alternativních potravin na trh, speciální právní regulace této oblasti nepochybně přispěje k zaplnění mezer potravinového práva a zamezení nežádoucích nejasností, ke kterým často dochází v aplikační praxi, a to jak na straně výrobců potravin, tak spotřebitelů.
O legislativním vývoji v této oblasti Vás budeme dále informovat a v případě jakýchkoli dotazů věcně souvisejících s problematikou potravinového práva, Vám jsme k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.
[1] EU, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách. V: eurlex.europa.eu. [online]. 11. 12. 2015. [cit.2023-18-06]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/TXT/?uri=CELEX%3A32015R2283
Mgr. Tereza Dvořáková, advokátka – dvorakova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
19. 6. 2023