Podle živnostenského zákona mají podnikatelé povinnost uvádět v živnostenském rejstříku nejen adresu svého sídla, ale také adresu každé provozovny, ve které vykonávají svou podnikatelskou činnost. Povinnost se vztahuje na všechny provozovny, bez ohledu na jejich charakter – ať už jde o prodejnu, kancelář, dílnu či jiný prostor určený k podnikání. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení sankcí ze strany živnostenského úřadu.
V tomto článku se zaměříme na právní úpravu související se zápisem provozovny do živnostenského rejstříku, včetně rozdílů mezi sídlem a provozovnou podnikatele, požadavky na řádné označení provozovny a způsob, jakým se zápis provádí. Současně se zamyslíme nad charakterem provozovny jako takové a nejasnostmi pramenícími ze zákonné úpravy. Dále nabídneme pohled vlastníka nemovitosti, ve které se provozovna nachází, a zohledníme související právní i praktické aspekty, které se jej mohou týkat.
Sídlo a provozovna
Právnická osoba zapisuje do veřejného rejstříku, v němž je zapsána, sídlo, a to v souladu s požadavkem § 120 odst. 1 občanského zákoníku. Údaj o sídle právnické osoby je nezbytnou náležitostí zakladatelského právního jednání dle § 123 občanského zákoníku, a to v návaznosti na § 136 tamtéž. Platí, že v zakladatelském právním jednání může být jako sídlo uvedena pouze obec, pokud se právnická osoba zapisuje do veřejného rejstříku. Do veřejného rejstříku pak právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla, tj. včetně čísla popisného, poštovního směrovacího čísla, případně ulice a městské části. K návrhu na zápis takové skutečnosti právnická osoba připojí doklad prokazující titul pro užívání prostor, do nichž umístila své sídlo. Titul není třeba pokud oprávnění vyplývá z veřejného seznamu (např. katastru nemovitostí).
U fyzické osoby podnikající samozřejmě nepřipadá v úvahu zakladatelské právní jednání, týká se jí tedy pouze registrace sídla v živnostenském rejstříku. Adresu sídla fyzická osoba uvede v ohlášení dle § 45 živnostenského zákona, připojí doklad prokazující titul pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od bydliště.
Právnický slovník uvádí, že sídlo právnické osoby je místo, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat.[1] Máme za to, že to samé lze říci i o sídle fyzické osoby zapisované do veřejného rejstříku.
Jde-li o provozovnu, zde nám již právní předpisy nabízí konkrétní definici. Provozovna je v § 17 odst. 1 živnostenského zákona definována jako prostor, v němž je živnost provozována. Lze si tedy představit podnikatele, který má s ohledem na charakter své živnosti prostory určené pouze k interní administrativě (kanceláře) a současně provozovnu, kde např. vyrábí a prodává své produkty. U některých živností mohou ale administrativní a živnostenská část splývat a je pak otázkou, které prostory a jak správně označit jako provozovnu. K tomu více níže.
Stojí za zmínku, že počet provozoven podnikatele není nijak omezen a živnost tak může být provozována i ve více provozovnách. K užívání každé z nich je však třeba mít právní titul a také splnit zákonné podmínky na jejich označení.
Zápis provozovny do živnostenského rejstříku
Podnikatel je povinen živnostenskému úřadu předem oznámit zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně. Podnikatel rovněž musí zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny.
Na základě tohoto oznámení živnostenský úřad udělí provozovně identifikační číslo a provede její zápis do živnostenského rejstříku.
Označení provozovny
Živnostenský zákon stanoví, že provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou, názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Stejnými údaji musí být viditelně označeno i sídlo podnikatele. V souladu s tímto požadavkem bývá objekt – zpravidla jeho fasáda – ve kterém je provozovna umístěna, opatřen tabulkou s těmito údaji. V této souvislosti je třeba brát v úvahu specifika takového objektu – zejména fasády památkově chráněných objektů tímto způsobem označit nelze. Zde bude připadat v úvahu umístit tyto informační tabulky například v recepci objektu, která je v běžnou denní dobu přístupná veřejnosti.
Bližší podmínky pro označování provozoven a sídel přinesla judikatura nejvyšších soudů. Nejvyšší správní soud upřesnil, že viditelným označením provozovny je třeba rozumět označení zřetelné, srozumitelné, na první pohled patrné, zamezující dezinformaci o zákonem požadovaných nutných údajích.[2] Označení musí být trvale umístěno zvenčí provozovny a za správně provedené označení provozovny tak nebude možné považovat označení, které je po ukončení otevírací doby sňato a uloženo na místo, odkud není viditelné.[3]
Dále Nejvyšší správní soud správně poukazuje na skutečnost, že zákon klade na označení provozovny přísnější požadavky než na označení sídla, když uvádí, že označení sídla musí splňovat pouze požadavek viditelnosti.[4]
Jaké prostory jsou provozovnou?
Nabízí se ale otázka, jaké prostory je tedy podnikatel živnostenskému úřadu povinen ohlásit jako svou provozovnu. Definice provozovny dle živnostenského zákona je velmi strohá, a především neklade žádný požadavek na dlouhodobost či pravidelnost provozování živnosti nebo styk s veřejností v tomto místě.[5] To v konečném důsledku může znamenat, že aby podnikatel dostál požadavku dle § 17 odst. 3 živnostenského zákona, musel by předem ohlásit každé místo, kde bude, byť i jednorázově, provozovat svou živnost. Jak již bylo uvedeno výše, u řady živností může být oddělení jednotlivých činností poměrně nasnadě, nicméně u jiných takto snadné odlišení nepřipadá v úvahu. Asi nejzásadnější otazník visí nad sdílenými pracovišti (co-working), které využívá řada menších podnikatelů či start-upů, a to nejen za účelem interní administrativy a správy, ale mnohdy i k jednání s klienty, uzavírání obchodních smluv a řadě dalších činností, které zjevně naplňují definici výkonu živnosti.
Jsou v daném případě podnikající osoby povinny registrovat takové místo jako svou provozovnu a splnit další podmínky, které zákon na označení provozovny klade, a to i v případě nepravidelného nebo i snad jednorázového využití dotčených prostor?
Domníváme se, že zákonodárce takto přehnaný formalismus nezamýšlel a že zákonná úprava pouze postrádá konkrétnější korektiv definice provozovny, jakým by bylo např. opakující se či jinak pravidelné či dlouhodobé využívání prostor. Zcela určitě nebylo cílem zákonodárce postihovat obchodníky, advokáty, finanční poradce či jiné podnikatele za uzavírání obchodních smluv např. v kavárně či konzultace a obchodní jednání uskutečněná v co-workingových prostorách, neohlášených a neoznačených dle zákonné úpravy. Neumíme si ani zcela dobře představit, jak by takovéto porušení bylo vůbec ze strany živnostenského úřadu identifikováno a prokazováno. Na druhou stranu však máme praktické zkušenosti s případy, kdy vybrané živnostenské úřady právě takovéto prostory často kontrolují za účelem odhalení nedostatků v plnění předmětných zákonných povinností.
Pokud by byl charakter činnosti vykonávané v daných prostorách opakovaný či pravidelný, lze se domnívat, že by takovéto prostory bylo možné považovat za provozovnu se všemi důsledky a povinnostmi z toho plynoucími. Je však potřeba upozornit, že zejména řada co-workingových prostor toto nevnímá pozitivně a jakékoliv označování prostor i ve smlouvách výslovně odmítá. Doporučujeme tedy tuto otázku přímo regulovat ve smlouvě, na základě níž prostory užíváte, neboť jste to právě vy (podnikatel), kdo by se případně dopouštěl porušování zákonných povinností.
Závěr
Problematika označování provozovny není v rámci zákonné úpravy řešena zcela dostatečně a určitě postrádá nějaký korektiv, který by do tohoto tématu vnesl více světla. Pokud však v určitých prostorách provozujete svou živnost (ať už jde o veřejné prostory, co-workingové kanceláře apod.) a nejde o ojedinělý případ, lze se domnívat, že je Vaší povinností, jakožto podnikatele, takovéto prostory označit jako svou provozovnu v souladu se zákonem.
V případě dotazů týkajících se provozoven i živnostenského podnikání obecně se na nás neváhejte obrátit.
[1] PLÍVA, Stanislav. Sídlo právnické osoby. In: HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009.
[2] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, č.j. 1 As 74/2010-59
[3] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2023, č.j. 4 As 17/2023-34
[4] Tamtéž.
[5] Ve svém rozsudku ze dne 15. 5. 2023, č.j. 4 As 17/2023-34 však Nejvyšší správní soud uvádí, že provozovna je pojmově určena k tomu, aby ji navštěvovala veřejnost.
Mgr. Ondřej Růžička, advokát – ruzicka@plegal.cz
Mgr. Nikola Tomíčková, advokátní koncipientka – tomickova@plegal.cz
24. 4. 2025