Vláda České republiky dne 14. 9. 2022 schválila Program podpory na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen (dále jen „Program“), načež k jeho realizaci Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále jen „MPO“) následně vyhlásilo Výzvu č. 1 (dále jen „Výzva“) k podávání žádostí o podporu z Programu; ke dni tohoto příspěvku je platná Výzva v jejím aktualizovaném znění ke dni 11. 11. 2022.
Předmětná podpora dle Výzvy bude poskytována na základě tzv. „Dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“ přijatého a opakovaně aktualizovaného příslušnými sděleními Evropské komise z března[1], července[2] a naposledy v říjnu letošního roku[3] („Dočasný krizový rámec“), přičemž základem pro poskytnutí této podpory je zejména jeho oddíl 2.4.
Ve Výzvě jsou obsaženy základní informace ke způsobu a možnostem získání podpory z Programu a mimo jiné také podmínky, které musí oprávnění žadatelé splnit. V tomto příspěvku se budeme zabývat nicméně jednou z těchto podmínek uvedené v čl. 8.11. Výzvy, a to k povinnosti statutárního orgánu vzdát se zvýšení své odměny, která v praxi může působit výkladové obtíže.
Cílem tohoto příspěvku tedy není poskytnout komplexní rozbor uvedeného článku, nicméně spíše poukázat na konkrétní výkladová úskalí, s nimiž se potenciální žadatelé mohou setkat, a to i se zohledněním aktuálně dostupné metodiky MPO.
Stanovení podmínky a dotčené osoby
Dle výše uvedeného aktuálního znění čl. 8.11. Výzva řadí mezi tzv. ostatní podmínky přiznání dotace následující požadavek: „Statutární orgán příjemce se v době podání žádosti o podporu zcela a nejen dočasně vzdává jakéhokoli navýšení své odměny (včetně všech složek odměny) a pohyblivé části odměny za probíhající hospodářský rok, ani neobdrží jakoukoli přímou nebo nepřímou náhradu za toto vzdání se práva.“
Je vhodné k uvedenému doplnit, že oproti původnímu znění Výzvy byl předmětný článek zmíněnou aktualizací zúžen, neboť z něho byla vypuštěna závěrečná věta: „V rozsahu, v jakém je příjemce součástí společnosti ve skupině, musí toto zproštění zahrnovat odměnu, kterou obdrží vedení příjemce od všech subjektů ve skupině.“
Vzhledem k aktuálnímu znění čl. 8.11. může dílčí výkladové obtíže způsobovat zejména otázka osobní působnosti tohoto ustanovení, tj. na jaké osoby a jejich odměňování dopadá.
Osoby, které jsou zákazem navýšení odměny dotčeny, jsou pouze členové statutárního orgánu příjemce podpory a bude se jednat o jejich příjmy typicky na základě smlouvy o výkonu funkce. Máme nicméně za to, že předmětné omezení se bude vztahovat také na jiné příjmy těchto osob z pracovních smluv, které mají vedle smlouvy o výkonu funkce případně uzavřené se společností na jinou pozici v jejím vedení.
Příjmy ostatních osob ve vedení společnosti omezením dle čl. 8.11. Výzvy nicméně nejsou dotčeny (to se týká typicky zaměstnanců managementu i řadových zaměstnanců); stejně tak se omezení netýká ani prokuristů a členů dozorčí rady společnosti.
Smluvně sjednaná odměna a motivační schémata
Další otázkou, která je nejen z hlediska výkladového, ale zejména pak v praktické rovině důležitá, je určení, k jakému období se omezení navyšování odměny dotčených osob vztahuje.
Dle stávajícího znění čl. 8.11. je tímto obdobím aktuálně probíhající hospodářský rok. Člen statutárního orgánu se tedy musí vzdát jakéhokoliv navýšení své odměny za celý hospodářský rok, v němž byla podána žádost o udělení podpory (tedy, pokud bude žádost podána v prosinci 2022, půjde o rok 2022; v případě žádosti podané v lednu 2023 se pak bude naopak jednat o rok 2023).
Neméně důležitým bodem, který může v praxi činit výkladové problémy, je pak otázka navyšování smluvně sjednané odměny a jejího vyplácení.
Omezení ohledně navýšení odměny člena statutárního orgánu se v tomto ohledu nevztahuje na již dříve smluvně sjednané podmínky pro udělování jeho odměny, a tedy takovou odměnu lze vyplácet; člen statutárního orgánu příjemce podpory se pouze vzdává navýšení či rozšíření této své odměny nebo její pohyblivé části za probíhající hospodářský rok (ke dni podání žádosti).
Jinými slovy, pokud má člen statutárního orgánu již smluvně stanovenou odměnu (včetně pohyblivé části odměny – např. motivačního schématu), omezení dle čl. 8.11. Výzvy se na takovou odměnu vztahovat nebude a odměna může být vyplacena i vyšší než minulý hospodářský rok; tato sjednaná odměna ovšem nesmí být prostřednictvím nových ujednání navyšována ani rozšiřována na nové dosud nesjednané úrovně.
Naopak, v případě, že odměna člena statutárního orgánu není dána smluvně, může být v rozhodném období udělena nejvýše ve výši, v jaké byla udělena předchozí hospodářský rok; tedy dosud nezasmluvněná odměna nesmí být navýšena na novou vyšší úroveň oproti loňskému roku.
Poznámka k souladu článku 8.11. Výzvy s právními předpisy
Jak bylo zmíněno v úvodu, Dočasný krizový rámec přijatý na úrovni Evropské unie stanovuje rámcovou úpravu pro poskytnutí veřejné podpory z Programu.
Mezi těmito podmínkami sice není obsažena podmínka dle článku 8.11. Výzvy, tj. povinnost člena statutárního orgánu vzdát se navýšení své odměny, nicméně Dočasný krizový rámec neobsahuje vyčerpávající způsob a pravidla poskytování podpory, nýbrž obsahuje výčet podmínek, při jejichž splnění se v případě konkrétního opatření členského státu může jednat o povolenou podporu.
Není tedy předem vyloučeno, aby nad rámec výslovně stanovených podmínek dle Dočasného krizového rámce členské státy v rámci konkrétního opatření veřejné podpory stanovily další podmínky a pravidla pro její získání.
V tomto ohledu je třeba dále vidět, že v případě veřejné podpory uvedené v oddílu 2.4 Dočasného krizového rámce se jedná o veřejnou podporu spadající do kategorie diskrečních tzv. výjimek dle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie z jinak obecného unijního zákazu veřejných podpor narušujících hospodářskou soutěž na vnitřním trhu EU.
V případě předmětné veřejné podpory na základě oddílu 2.4 Dočasného krizového rámce proto nadále platí obecný požadavek, že členský stát má povinnost takovou podporu předem notifikovat Evropské komisi, která ze své diskreční pravomoci posoudí její slučitelnost s vnitřním trhem (tedy její přípustnost). Předmětný oddíl 2.4 Dočasného krizového rámce v tomto směru obsahuje výčet podmínek, při jejichž splnění Evropská komise bude považovat podporu za slučitelnou s vnitřním trhem.
Domníváme se nicméně, že požadavek zakotvený v čl. 8.11. Výzvy, jakožto omezení svou povahou všeobecné, jehož cílem zřejmě není umělé omezení potenciálních příjemců podpory, se pohybuje v mezích dovolených unijním právem, resp. Dočasným krizovým rámcem; uvedené ostatně potvrzuje též skutečnost, že Evropská komise předmětné opatření podpory notifikované Českou republikou již schválila.
Z hlediska právního řádu České republiky je pak předmětná podpora poskytována na základě ust. § 14 až § 14q zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V § 14 odst. 4 písm. g) uvedeného zákona je přitom uvedena možnost poskytovatele podpory stanovit případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím podpory splnit. Do této kategorie dle našeho názoru může spadat právě i omezení navyšování odměny statutárního orgánu dle čl. 8.11. Výzvy.
Závěr
Deklarovaným cílem Programu je zmírnit důsledky růstu cen zemního plynu a elektřiny na provozní schopnosti a možnosti podnikatelů, zabránit dalšímu zhoršování jejich podnikatelské situace a postavení na trhu, zvýšit jejich likviditu a vytvořit předpoklady pro zachování a ozdravení jejich podnikatelských aktivit. Žadatelé o podporu dle Programu musejí nicméně splnit řadu podmínek, kdy jednou z nich je diskutované omezení navyšování odměn členů statutárního orgánu dle čl. 8. 11. Výzvy.
Tento specifický požadavek vyžadující, aby se členové statutárního orgánu příjemce vzdali jakéhokoliv navýšení své odměny v době podání žádosti o podporu, s sebou nicméně v praxi může s ohledem na použité formulace přinést řadu výkladových obtíží. V tomto příspěvku jsou proto rozebrány alespoň ty doposud známé, jejichž vyřešení považujeme z hlediska praxe za důležité, ať už jde o osobní působnost předmětného ustanovení pouze na členy statutárního orgánu a jejich odměňování, o působnost ustanovení z hlediska časové limitace navyšování jejich odměny a v neposlední řadě také o dopady existujících smluvních ujednání na možnost výplaty odměny dotčených osob. S ohledem na různorodost praxe je nicméně nepochybné, že mohou přibýt i další body.
Pokud jde o možné pochybnosti týkající se přípustnosti předmětného omezení dle čl. 8.11. Výzvy pro jeho možný rozpor s unijní právní úpravou či úpravou dle právního řádu České republiky, pro takový závěr jsme důvody neshledali a domníváme se, že podmínka uvedená v čl. 8.11. Výzvy se pohybuje v mezích dovolených českým právem, jakož i unijními právními předpisy, což obecně ve vztahu k předmětné podpoře ostatně potvrdila také Evropská komise jejím schválením.
V případě dotazů k danému tématu či zájmu o naši podporu ve vztahu k Programu se na nás neváhejte obrátit.
JUDr. Miloš Kulda, Ph.D., advokát – kulda@plegal.cz
Mgr. Kateřina Roučková, advokátní koncipientka – rouckova@plegal.cz
30. 11. 2022
[1] Sdělení Komise „Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“ ze dne 23. 3. 2022, (2022/C 131 I/01)
[2] Sdělení Komise „Změna dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“, ze dne 20. 7. 2022 [C(2022) 5342 final]
[3] Sdělení Komise „Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině“ ze dne 28. 10. 2022 (2022/C 426/01)