Stejně, jako minulý rok, se od 1. ledna museli zaměstnavatelé připravit hned na několik změn v oblasti pracovního práva, které byť na poslední chvíli, ale přeci, úspěšně prošly legislativním procesem. Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o zaměstnanosti“), a souvisejících právních předpisů, zejména zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se věnuje především problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) a kontrol a postihování subjektů orgány inspekce práce (dále jako „Novela“). Parlamentem byla schválena 18. 12. 2024 a 27. 12. 2024 byla vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 470/2024 Sb.
Obecně
Dle předkladatele má Novela za cíl eliminovat účelové postupy zaměstnavatelů při čerpání podpory pro chráněný trh práce, ale také motivovat zaměstnavatele mimo chráněný trh práce zabývat se zaměstnáváním zdravotně postižených. V konečném důsledku by změny měly pomoci samotným osobám se zdravotním postižením, protože volný trh práce přináší širší možnosti pracovního uplatnění i lepšího mzdového ohodnocení.
Je vhodné zmínit také propojení Novely s novým zákonem o integračním sociálním podniku, po jehož nabytí účinnosti (též od 1. ledna 2025) budou oba systémy postupně propojovány s cílem zvýhodnit zaměstnavatele aktivizující osoby se zdravotním postižením pro volný trh práce.
Co se nelegálního zaměstnávání týče, zde je cíl jasný – snaha zavést (ještě) účinnější a efektivnější kontrolu a sankcionování nelegální práce a zastřeného zaměstnávání.
Zaměstnávání osob zdravotně postižených
Poměrně zásadních a koncepčních změn dostává zákon o zaměstnanosti v oblasti zaměstnávání osob zdravotně postižených.
Odstupňování výše odvodu do státního rozpočtu při plnění povinného podílu zaměstnávání zdravotně postižených na volném trhu práce
V současné době mají zaměstnavatelé na volném trhu práce s více než 25 zaměstnanci povinnost začlenit mezi své zaměstnance 4 % osob se zdravotním postižením. Tuto povinnost mohou plnit třemi způsoby:
- přímé zaměstnávání OZP;
- náhradní plnění (odebírání výrobků, služeb nebo zadávání zakázek zaměstnavatelům na chráněném trhu práce);
- odvod do státního rozpočtu (2,5násobek průměrné měsíční mzdy za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnat).
V současné době jsou všechny tři způsoby plnění povinného podílu považovány za rovnocenné a mohou být kombinovány.
Dle Novely je nově odstupňování odvodu do státního rozpočtu v závislosti na plnění formou přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením následující:
- 1násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň ze 3 % přímým zaměstnáváním;
- 2násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl alespoň z 1 % přímým zaměstnáváním;
- 3,5násobek průměrné mzdy, pokud zaměstnavatel splní povinný podíl méně než z 1 % přímým zaměstnáváním.
Cílem této změny, která povede v konečném důsledku k vyšším finančním odvodům v absolutních hodnotách, je motivovat zaměstnavatele k plnění povinného podílu formou přímého zaměstnávání těchto osob.
Zavedení maximální částky provozní části příspěvku na chráněném trhu práce
Nyní čerpání příspěvku na provozní náklady není nijak shora limitováno, což dle MPSV otevírá velký prostor k jejich účelovému vykazování.
Novela tedy zavádí „strop“, jenž je vztažen k částce mzdového příspěvku za všechny zaměstnance a činí 0,8násobek čtvrtletní částky náležejícího mzdového příspěvku. Zároveň Novela zpřesňuje další uznatelné náklady pro účely zvýšení příspěvku.
Kontroly a sankce ze strany inspekce práce
Další oblastí, na kterou si Novela blíže „posvítila“, je postihování nelegální práce a pravomoci inspekce práce při probíhajících kontrolách.
Audiovizuální záznamy kontrol inspekce práce
Jednou z nejkontroverznějších změn je nová možnost skrytého pořizování audiovizuálních záznamů při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole ze strany orgánů inspekce práce. Doposud měly orgány inspekce práce oprávnění pořizovat audiovizuální záznamy během kontrol pouze s vědomím kontrolovaného subjektu.
Novela toto ovšem zásadně mění, a to tak, že orgány inspekce práce mohou při provádění kontroly nebo v rámci úkonů předcházejících kontrole pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob, pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak.
Hlavním argumentem pro toto „uvolnění rukou“ inspekci práce dle MPSV je, že nelegální práce je ze své podstaty skrytý element, a umožnění takovéhoto nahrávání bez vědomí kontrolované osoby obecně zefektivní kontrolu v určitých sektorech trhu práce, kdy se orgány inspekce práce mohou dostávat do důkazní nouze. S ohledem na skrytou povahu nelegální práce by upozornění kontrolovaného subjektu na pořizování těchto záznamů vedlo ke zmaření účelu kontroly. Skryté nahrávání má mít také pozitivní dopad na případné vynucování součinnosti kontrolované osoby, neboť bude dokumentováno její jednání, kterým se pokouší kontrolu mařit.
Zjednodušení vyřizování méně závažných přestupků
Za účelem potírání nelegální práce Novela dále zavádí opatření, které umožní formálně jednoduchým způsobem orgánům inspekce práce řešit drobná pochybení zaměstnavatelů, která formálně naplňují znaky přestupku, ale jejich společenská nebezpečnost je velmi nízká.
Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát, aniž řízení o přestupku zahájí, může nově věc usnesením odložit i v případě, kdy je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem kontrolované osoby dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování kontrolované osoby po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak.
Možnost inspekce práce vyžádat si informace o subjektech kontroly u správce daně
Úřad a inspektoráty jsou nově při plnění konkrétních úkolů spadajících do jejich působnosti v oblasti umožnění výkonu nelegální práce, zastřeného zprostředkovávání zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkovávání zaměstnání oprávněny od správce daně vyžádat informace nezbytné pro jejich plnění. Správce daně by měl žádosti vyhovět, ledaže by poskytnutím informací mohlo dojít k narušení řádného výkonu správy daní.
Zveřejnění rozsudku na úřední desce
Novela dále rozšířila výčet trestů za spáchání vybraných přestupků. Nově při spáchání přestupku umožnění nelegální práce a zastřeného zprostředkování zaměstnání bude moci být uložen trest zveřejnění správního rozhodnutí na úřední desce SÚIP po dobu 1 roku. Zdali dojde k uložení trestu bude spočívat na správní úvaze orgánů inspekce práce.
Zveřejňování bude probíhat za podmínek stanovených přestupkovým zákonem pro tento druh trestu (viz § 50 přestupkového zákona) se speciálními odchylkami stanovenými v zákoně o zaměstnanosti (způsob, místo a lhůta zveřejnění). Možnost zveřejnění rozhodnutí má vést ke kultivaci pracovního prostředí a pomoci k prosazování a ochraně práv zaměstnanců.
Další důležité novinky
V rámci legislativního procesu se do původního znění návrhu předloženého MPSV a následně vládou dostalo několika pozměňovacími návrhy několik dalších novinek, které jsou spíše pracovněprávního rázu, a to zvýšení limitu pro osvobození od daně u vybraných nepeněžních benefitů a vznik informačního systému o pracovních úrazech.
Limit pro odvody z dohod o provedení práce
Novela zrušila očekávaný režim tzv. oznámené dohody a zavedla jednotný limit pro odvody z dohody o provedení práce na 25 % průměrné mzdy stanovené dle pravidel zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Limit pro rok 2025 činí částku 11.500,- Kč.
Zvýšení limitu pro vybrané nepeněžní benefity
Novela zvyšuje limit pro osvobození příjmu zaměstnance u tzv. zdravotních a vzdělávacích benefitů (jako jsou například příspěvek na vzdělávání, léky, zdravotnické pomůcky, atd.) na výši průměrné mzdy, která činí pro rok 2025 částku 46.557,- Kč.
Z těchto benefitů se do uvedeného limitu neodvádí pojištění ani daň z příjmů. Pro zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad.
Informační systém o pracovních úrazech
S účinností od 1. ledna 2026 vznikne jako neveřejná evidence systému státní správy informační systém o pracovních úrazech. Ohlášení pracovního úrazu, zaslání záznamu o úrazu a hlášení změn do informačního systému o pracovních úrazech bude provádět zaměstnavatel a další povinné osoby dle zákona o bezpečnosti práce.
Informační systém bude sloužit pro potřeby úřadu, inspektorátu, ministerstva, Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů. Jiným orgánům než uvedeným výše, se údaje z informačního systému o pracovních úrazech budou poskytovat pouze v případech stanovených zvláštními zákony, nebo i v případech, kdy dala souhlas fyzická osoba, jíž se údaje týkají, nebo která by poskytnutím údajů mohla být dotčena.
Žádost o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti
Novinkou v rámci digitalizace je elektronická forma podávání žádostí o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti. Tyto je nyní dle Novely možné podat dvojím způsobem, a to (i) prostřednictvím informačního systému na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci (například NIA ID, bankovní identitou atd.) nebo (ii) prostřednictvím informačního systému formou asistovaného podání žádosti u Úřadu práce nebo vybraných držitelů poštovní licence (tj. jejich zaměstnanců).
Zahraniční zaměstnanost
Uvolnění podmínek pro vstup na trh práce se dočkali také cizinci vykonávající v České republice uměleckou činnost jako členové uměleckého souboru veřejné kulturní instituce podle zákona o veřejných kulturních institucích a občané Tchaj-wanu, kteří dle Novely od 1. ledna 2025 nově nepotřebují pracovní oprávnění.
Závěr
Hlavními cíli Novely byla ve všech dotčených oblastech primárně efektivita a zamezení zneužívání mezer v legislativní úpravě zaměstnanosti. Co se zaměstnávání osob se zdravotním postižením týče, zaměstnavatelé mají být motivováni, spíše než odvádět státu „výpalné“, naopak jedince, kteří mají, byť jako osoby zdravotně postižené, potenciál aktivně se zapojit do pracovního procesu, přímo zaměstnat.
Nelegální a zastřené zaměstnávání se dlouhodobě drží na předních příčkách četnosti přestupků v oblasti zaměstnanosti. I s tímto argumentem Novela rozšířila možnosti kontrol inspekce práce, a to o pořizování zvukových, obrazových a zvukově-obrazových záznamů bez vědomí kontrolovaných osob. Jestli toto poněkud invazivní opatření, stejně jako nový trest zveřejnění rozsudku a další související změny, splní zákonodárci avizovaný účel, ukáže teprve praxe.
Další rozvolnění a digitalizaci trhu práce, ať už se jedná o zvýšení limitu pro vybrané nepeněžní benefity, evidenci pracovních úrazů, elektronické žádosti o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti a další výše uvedené novinky, lze hodnotit jako změny pozitivní.
Oblast zaměstnanosti a pracovního práva pro Vás pozorně sledujeme, v případě Vašich jakýchkoli dotazů se na nás neváhejte obrátit.
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
9. 1. 2025