V únoru 2025 představila Evropská komise návrh souhrnného zjednodušujícího balíčku právních norem (dále jen jako „Omnibus“), jehož cílem je zjednodušit podávání zpráv o udržitelnosti podniků (ESG reporting) a zároveň zachovat cíle Evropské unie v oblasti udržitelnosti.
Přestože se o přesném znění Omnibusu stále jedná, rádi bychom vám přinesli jasnější pohled na očekávané změny. V tomto článku tedy rozebereme, co je v současné době o Omnibusu známo, jaké jsou jeho potenciální důsledky pro podávání zpráv o udržitelnosti podniků a co by podniky měly vzít v úvahu.
Obecně o Omnibusu
V lednu 2025 zveřejnila Evropská komise Kompas konkurenceschopnosti Evropské unie, v němž nastínila své strategické plány pro nadcházejících 5 let. Tato iniciativa se zaměřuje, jak již její název napovídá, na zvýšení konkurenceschopnosti a podporu hospodářského růstu v EU. Evropská komise si klade za cíl zjednodušit regulační prostředí a omezit administrativní zátěž alespoň o 25 % pro všechny podniky a alespoň o 35 % pro malé a střední podniky (dále jen „SME“). Snahou je vytvořit jasnější a efektivnější systém, který podnikům usnadní plnění jejich povinností, aniž by docházelo ke ztrátě kvality či transparentnosti poskytovaných informací.
V návaznosti na zveřejnění Kompasu konkurenceschopnosti představila Evropská komise 26. února Omnibus, který obsahuje návrhy na zmírnění zátěže podniků a na zjednodušení povinností vyplývajících ze směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti[1] (dále jen „CSRD“) a směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků[2] (dále jen „CSDDD“). Omnibus dále obsahuje návrhy na zjednodušení povinností vyplývajících z nařízení o taxonomii[3] (dále jen „Nařízení o taxonomii“), návrhy na zjednodušení mechanismu úpravy hranic uhlíku[4] (dále jen „CBAM“) a zmírnění povinností v něm uvedených, jakož i na optimalizaci stávajících investičních mechanismů Evropské unie.
Jednotlivé části Omnibusu
Omnibus se skládá ze 2 částí, kterými jsou: Omnibus I a Omnibus II.
Omnibus I v sobě obsahuje návrh směrnice 2025/0044 a návrh směrnice 2025/0045, měnící především CSRD, CSDDD a Nařízení o taxonomii. Dále byl předložen návrh nařízení 2025/0039, kterým se mění CBAM a návrh nařízení v přenesené pravomoci, který se týká zveřejňování informací o taxonomii, taxonomie klimatu a taxonomie životního prostředí.
Omnibus II zahrnuje návrh nařízení 2025/0040, jež obsahuje opatření na zjednodušení a optimalizaci investičních programů EU, například programu InvestEU.
Hlavní navrhované změny
Omnibus obsahuje především návrhy na odložení účinnosti CSRD, některých ustanovení CSDDD a Nařízení o taxonomii. Evropský parlament na začátku dubna 2025 schválil odklad pro směrnice CSRD a CSDD, jak je uvedeno detailněji níže. Návrh také úzce souvisí s cíli EU v oblasti efektivní regulace, se Zelenou dohodou (Green Deal) a Akčním plánem EU pro udržitelné financování.
Změny reflektují obavy tvůrců politik, zástupců průmyslu i dalších zainteresovaných stran ohledně nákladů a složitosti povinností spojených s podáváním zpráv o udržitelnosti v aktuálním geopolitickém a ekonomickém kontextu.
CSRD
Cílem CSRD je zajistit spolehlivost informací o expozici podniků vůči rizikům souvisejících s klimatem a zlepšení transparentnosti v oblasti environmentálních a sociálních dopadů podnikových činností. Povinnosti týkající se podávání zpráv o udržitelnosti dle CSRD se vztahují na velké společnosti, kotované malé a střední podniky a společnosti mimo EU, a zavádějí se postupně v několika fázích, které se liší podle velikosti a typu podniku.
Návrh mění CSRD tím, že odkládá povinnost uplatňování všech požadavků na podávání zpráv pro podniky, které mají podávat zprávy v letech 2026 a 2027 (tzv. podniky 2. a 3. vlny) o dva roky. Cílem odkladu je zabránit tomu, aby tyto podniky musely podávat zprávy za účetní rok 2025 nebo 2026 a poté byly z této ohlašovací povinnosti vyňaty v důsledku změn podle návrhu směrnice 2025/0045, která vstoupí v platnost později. Takto se předejde zbytečným nákladům pro tyto podniky.
Povinnost podávat zprávy o udržitelnosti má být nově omezena pouze na velké podniky a mateřské podniky velkých skupin, jak jsou definované níže.
Velké podniky jsou podniky, které splňují alespoň jednu z následujících podmínek:
- více než 1 000 zaměstnanců, a
- jednu z následujících podmínek:
- čistý obrat vyšší než 50 milionů EUR, nebo
- bilanční suma vyšší než 25 milionů EUR.
Pokud se jedná o mateřský podnik velké skupiny, musí skupina na základě konsolidované účetní závěrky splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:
- více než 1 000 zaměstnanců, a
- jednu z následujících podmínek:
- čistý obrat vyšší než 50 milionů EUR, nebo
- bilanční suma vyšší než 25 milionů EUR.
Pro zbylé podniky má být reporting dobrovolný a budou mít k dispozici Standard pro malé a střední podniky, který vypracovala Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG).
Návrh dále přináší:
- zjednodušení v rámci Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti[5] (dále jen „ESRS“);
- omezení informací, které mohou podniky podléhající povinnostem CSRD požadovat od jiných podniků s méně než 1 000 zaměstnanci v jejich hodnotovém řetězci; a
- zrušení možnosti vytvořit specifický odvětvový systém ESRS.
CSDDD
CSDDD má být transponována do vnitrostátních právních předpisů do 26. července 2026 a zahrnuje povinnosti podniků týkající se:
- náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí;
- začlenění náležité péče do podnikových politik a systémů řízení rizik;
- identifikace a hodnocení skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů, případně stanovení způsobů/možností pro jejich předcházení, ukončení a/nebo nápravy;
- mechanismy oznamování a postupy pro podávání stížností a pro komunikaci; a
- vytvoření a provádění přechodného plánu pro zmírnění změny klimatu.
Uplatňování CSDDD pro podniky je rozděleno do následujících vln:
- V první vlně, od roku 2027, musí největší evropské podniky s více než 5 000 zaměstnanci a celosvětovým čistým obratem vyšším než 1,5 miliardy EUR plnit povinnosti podle CSDDD;
- ve druhé vlně od roku 2028 musí povinnosti plnit evropské podniky s více než 3 000 zaměstnanci a čistým obratem vyšším než 900 milionů EUR;
- ve třetí vlně, od roku 2029, musí povinnosti plnit všechny ostatní podniky spadající do působnosti CSDDD.
Návrh má změnit CSDDD tím, že odkládá vstup CSDDD v platnost pro podniky z první vlny a druhé vlny o jeden rok na červenec 2028. Cílem odkladu je poskytnout těmto podnikům dodatečný čas na přípravu na plnění povinností. Kromě toho návrh posouvá lhůtu pro transpozici směrnice CSDDD do vnitrostátních právních předpisů členských států o jeden rok (do července 2027).
Návrh přináší několik změn zaměřených na zjednodušení požadavků na hloubkovou kontrolu udržitelnosti. Hlavní změnou je prodloužení intervalů pro pravidelné vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti opatření z jednoho roku na pět let. Zároveň dochází k upřesnění, že podniky musí své postupy přezkoumávat a aktualizovat, pokud existují oprávněné důvody se domnívat, že už nejsou vhodné.
Další úpravy omezují rozsah informací, které mohou podniky požadovat od malých a středních podniků (MSP), pouze na ty, které jsou uvedeny ve standardu VSME. Zrušují se také harmonizované podmínky EU pro občanskoprávní odpovědnost, přičemž rozhodnutí o její aplikaci bude ponecháno na vnitrostátním právu. Nakonec dochází k rozšíření maximální harmonizace na více klíčových ustanovení o náležité péči, což pomůže zajistit jednotné podmínky pro podniky v celé EU.
Schválení odkladu CSRD a CSDDD
Evropský parlament dne 3. dubna 2025 část balíčku týkající se odkladu povinností dle CSRD a CSDDD již schválil, nicméně zatím bez navýšení kritéria počtu zaměstnanců na 1000 u CSRD. Do další změny zůstává v platnosti hranice 250 zaměstnanců. Pro druhou a třetí vlnu společností bude uplatňování CSRD dle schváleného znění tedy odloženo dva roky, tj. velké společnosti s více než 250 zaměstnanci budou muset poprvé podávat zprávy o svých sociálních a environmentálních opatřeních v roce 2028 za předchozí účetní období, zatímco malé a střední podniky kotované na burze budou muset tyto informace poskytovat o rok později. Plnění povinností ukládaných CSDDD bylo odloženo o jeden rok pro první i druhou vlnu podniků, kterých se budou pravidla týkat, a to na rok 2028, tedy dle znění zveřejněného v únoru.
Nařízení o taxonomii
Podle Nařízení o taxonomii musí povinné podniky ve svém nefinančním reportu zveřejňovat informace o tom, jakým způsobem a do jaké míry jsou jejich hospodářské činnosti v souladu s kritérii taxonomie na environmentální udržitelnost. Návrh odkládá výše uvedené povinnosti podle Nařízení o taxonomii v souladu s novelizovanou směrnicí CSRD o dva roky.
Návrh navíc zavádí režim „opt-in“, kdy podniky, které se nepřihlásí k harmonizaci s taxonomií, by nemusely klíčové ukazatele výkonnosti související s taxonomií vykazovat vůbec.
Kromě toho se zvyšuje prahová hodnota pro podniky mimo EU, na které se povinnosti vztahují, ze 150 milionů EUR na 450 milionů EUR obratu v EU. Dojít by mělo také ke snížení počtu datových bodů téměř o 70 % díky zjednodušení šablon pro podávání zpráv.
Závěrem
Ačkoli Omnibus přináší zmírnění některých regulačních povinností a odkládá jejich implementaci, udržitelnost zůstává nadále klíčovým tématem pro podniky, investory a finanční instituce.
Podniky, které se aktivně připravují na budoucí požadavky, mohou získat nejen lepší přístup k financování, ale také si zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost na trhu. Je však třeba mít na paměti, že Omnibus je stále pouze návrhem, který musí projít dlouhým legislativním procesem a může být v průběhu tohoto procesu podstatně upraven.
Evropský parlament před několika dny schválil odklad směrnic CSRD a CSDDD, tento krok ještě musí schválit Rada EU. Další legislativní postup pro Vás budeme i nadále sledovat.
V případě jakýchkoli Vašich dotazů k tomuto tématu či jiné problematice týkající se ESG, se na nás neváhejte obrátit.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti.
[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859.
[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
[4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.
[5] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti.
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
Tereza Hrudková, právní asistentka – hrudkova@plegal.cz
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
10. 4. 2025