V Parlamentu ČR se aktuálně projednává návrh zákona na zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti justice (tzv. „lex COVID“).[i] Jedním z hlavních témat krizové úpravy je oblast insolvenčního práva, v rámci kterého má dojít k dočasnému pozastavení podávání věřitelských insolvenčních návrhů, dočasné suspendaci povinnosti podat dlužnický insolvenční návrh a zavedení institutu mimořádného moratoria. Jelikož s rozšířením nákazy bojuje v současné době většina zemí v Evropě, lze očekávat, že řada z nich přijme vlastní krizovou insolvenční právní úpravu. Cílem tohoto příspěvku je poskytnout stručný popis právní úpravy, kterou přijalo Německo za účelem minimalizace negativních následků nákazy COVID-19 v oblasti insolvencí.
Německá krizová právní úprava
Německý spolkový sněm schválil dne 27. 3. 2020 zákon na zmírnění následků pandemie COVID-19 v občanském, insolvenčním a trestním řízení (ustanovení vztahující se k insolvenčním poměrům dále jen „krizová právní úprava“).[ii] Právní úprava reaguje na aktuální mimořádnou situaci tím, že některé povinnosti dlužníků a členů jejich orgánů stanovených insolvenčním zákonem dočasně pozastavuje. Krizová právní úprava dále směřuje na vytvoření podmínek, které mají umožnit a usnadnit provozování činnosti společností, které se staly v důsledku pandemie COVID-19 insolventními. Zasaženým společnostem a členům jejich orgánů by měla krizová právní úprava poskytnut čas pro přijetí potřebných opatření k překonání úpadku a zejména k tomu, aby zasažené společnosti mohly požádat o státní podporu nebo vyjednat možnost financování či restrukturalizace se svými věřiteli.[iii]
Z legislativně-technického hlediska se německý zákonodárce rozhodl přijmout samostatný speciální zákon, kterým dochází ke stanovení dočasných ad hoc výjimek z insolvenčního zákona. Cílem krizové právní úpravy tak není poskytnout obecné řešení použitelné i na další obdobné situace, nýbrž reagovat na aktuálně probíhající mimořádný stav.
Podávání dlužnických insolvenčních návrhů
Uveďme, že nesplnění povinnosti podat včas a řádně dlužnický insolvenční návrh vede podle německého insolvenčního zákona zásadně k povinnosti nahradit škodu a současně je předvídán trestně právní postih. Z tohoto důvodu je dočasné zmírnění „přísného“ německého insolvenčního režimu nezbytné.
Jádrem německé krizové právní úpravy je dočasné a plošné pozastavení povinnosti členů statutárních orgánů právnických osob,[iv] společností bez právní osobnosti a spolků podat dlužnický insolvenční návrh v případě předlužení či platební neschopnosti.[v] Povinnost podat insolvenční návrh nicméně platí i nadále, pokud (i) úpadek nebyl vyvolán v důsledku rozšíření viru SARS-CoV-2 (pandemie COVID-19) nebo (ii) nelze předpokládat, že dojde k překonání trvající platební neschopnosti. Zjednodušeně řečeno, povinnost podat dlužnický návrh odpadá pouze tehdy, došlo-li k úpadku vlivem rozšíření nákazy a zároveň existují vyhlídky na překonání platební neschopnosti.
Pro snazší určení, zda povinnost podat insolvenční návrh v daném případě existuje či nikoli, stanovil německý zákonodárce dále vyvratitelnou domněnku, podle níž se má za to, že k úpadku došlo v důsledku nákazy a že jsou vyhlídky na překonání platební neschopnosti, nastal-li úpadek po 31. 12. 2019. Jinými slovy, pokud nebyl dlužník v platební neschopnosti již ke dni 31. 12. 2020, povinnost podat insolvenční návrh se na něj zásadně nevztahuje. Přestože se jedná o vyvratitelnou domněnku, důvodová zpráva dlužníky uklidňuje, že vyvrácení domněnky přichází v úvahu pouze v případech, kdy nebude pochyb o tom, že rozšíření nákazy není příčinou úpadku a že odstranění platební neschopnosti nemohlo uspět.[vi] Domněnka tak chrání i dlužníky, u nichž úpadek nastal na počátku roku 2020 ale ještě před výskytem prvního nakaženého v Německu.[vii]
Důležité je uvést, že uvedená úprava pozastavuje povinnost podat dlužnický insolvenční návrh, ale jeho podání nezakazuje. Rozhodne-li se dlužník podat vlastní insolvenční návrh, může tak učinit i přesto, že úpadek vznikl v důsledku rozšíření nákazy.
Pozastavení povinnosti podat vlastní insolvenční návrh bude účinné do 30. 9. 2020. Na základě rozhodnutí Spolkového ministerstva spravedlnosti a ochrany spotřebitele může být suspendace prodloužena až do 31. 3. 2021, bude-li to s ohledem na aktuální stav potřebné.
Podávání věřitelských insolvenčních návrhů
Věřitelské insolvenční návrhy, k jejichž podání dojde mezi 28. 3. 2020 a 28. 6. 2020, jsou přípustné jen tehdy, pokud se dlužník nacházel v úpadku již ke dni 1. 3. 2020. Po uvedenou přechodnou dobu je věřitel povinen prokázat, že se dlužník ocitl v úpadku již k tomuto datu. Nebude-li tato skutečnost prokázána, nedojde k zahájení insolvenčního řízení.
Došlo-li k úpadku dlužníka po 1. 3. 2020, nemůže věřitel iniciovat zahájení insolvenčního řízení, a to bez ohledu na příčiny dlužníkovy insolvence. V těchto případech bude přípustný pouze dlužnický návrh.
Obdobně jako v případě dlužnických návrhů může být omezení podávání věřitelských insolvenčních návrhů prodlouženo rozhodnutím ministerstva až do 31. 3. 2021.
Následky pozastavení podávání insolvenčních návrhů
Pozastavení podávání insolvenčních návrhů je základním a výchozím opatřením. Neméně důležitá jsou opatření umožňující provoz společností, které se v přechodné době ocitnou v důsledku rozšíření nákazy COVID-19 v úpadku. Na tyto „legitimně“ insolventní společnosti a jejich věřitele by se bez zvláštní úpravy nadále uplatnila omezení insolvenčního zákona (např. ustanovení o odporovatelnosti právních jednání), která by ve svém důsledku bránila v obnově činnosti těchto společností.
Z tohoto důvodu krizová právní úprava stanoví, že po dobu, po kterou je pozastavena povinnost podat dlužnický insolvenční návrh (dále jen „přechodná doba“), se dlužníkovy / dlužníkova:
- platby provedené v rámci běžného obchodního styku, zejména platby, které slouží k udržení nebo obnovení provozu společnosti nebo k provedení reorganizačních změn, považují za provedené s péčí řádného hospodáře;
- splátky úvěrů provedené v období až do 30. 9. 2023, které byly poskytnuty v rámci přechodné doby (tj. pouze nové úvěry), a zřízení zajištění takových úvěrů se nepovažují za znevýhodňující právní jednání; to platí také pro splátky úvěrů a zápůjček poskytnutých společníky dlužníka (v případě společnických úvěrů se výjimka už nevztahuje na jejich zajištění);
- přijetí (nového) úvěru a zřízení zajištění nepovažují za jednání směřující k nedovolenému oddalování insolvence;
- právní jednání, kterými bylo druhé straně poskytnuto plnění či zajištění, ke kterým byla druhá strana v dané době oprávněna, nemohou být v následně zahájeném insolvenčním řízení zpochybněny (odporovány).
Je zřejmé, že cílem krizové právní úpravy je v první řadě vytvořit podmínky pro to, aby management dlužníka byl schopen provádět nezbytné platby k udržení či obnovení provozu společnosti. Lze nicméně očekávat, že bez externího financování řada z „legitimně“ insolventních společností krizi nepřekoná. Rovněž lze předpokládat, že získat externí financování bude pro „legitimně“ insolventní společnost obtížné a pro případného poskytovatele financování velice rizikové. Proto německý zákonodárce garantuje poskytovatelům „krizového“ financování jistotu, že přijaté splátky a poskytnutá zajištění nebudou, pokud se nepodaří překonat dlužníkovu platební neschopnost, zpochybněna v případném budoucím insolvenčním řízení.
K získání financování pro „legitimně“ insolventní společnosti má přispět také dočasné „zrovnoprávnění“ zápůjček a úvěrů poskytnutých společníky dlužníka, které jsou podle insolvenčního zákona zásadně podřízenými pohledávkami. V neposlední řadě je cílem krizové právní úpravy poskytnout smluvním stranám „legitimně“ insolventních společností jistotu, že plnění poskytnutá v rámci smluvního vztahu nebudou v případném budoucím insolvenčním řízení zpochybněna (odporována). To se zejména týká dlouhodobých právních vztahů např. nájmu, leasingu či dodavatelských smluv. Jistota následného nezpochybnění platí nicméně pouze za předpokladu, že druhá smluvní strana nevěděla, že taková právní jednání dlužníka nemohla vést k odstranění platební neschopnosti.
Účinnost
Jak již bylo uvedeno, krizová právní úprava byla schválena dne 27. 3. 2020. Nicméně její účinnost byla stanovena zpětně, a to k 1. 3. 2020. Bylo-li tedy od tohoto data do dne vyhlášení „legitimně“ insolventní společnosti poskytnuto externí financování, může poskytovatel takového financování těžit z ochrany, kterou mu poskytuje krizová právní úprava.
Závěr
Je zřejmé, že německá krizová právní úprava sleduje dva hlavní cíle. Jednak předchází zahajování insolvenčních řízení ohledně „legitimně“ insolventních společností a jednak vytváří podmínky, které nemají odradit věřitele a společníky poskytnout „legitimně“ insolventním společnostem financování.
V případě jakýchkoli dotazů týkajících se tématu tohoto článku či insolvenčního řízení obecně Vám jsme k dispozici – neváhejte se proto na nás obrátit.
Mgr. Martin Heinzel, advokát – heinzel@plegal.cz
14. 04. 2020
[i] Sněmovní tisk č. 807 k tzv. „lex COVID“. Dostupný na https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=807.
[ii] Gesetz zur Abmilderung der Folgen der COVID-19-Pandemie im Zivil-, Insolvenz- und Strafverfahrensrecht uveřejněný ve sbírce zákonů ročník 2020, část I, č. 14 dne 27. 3. 2020. Dostupný na https://www.bmjv.de/SharedDocs/Gesetzgebungsverfahren/Dokumente/Bgbl_Corona-Pandemie.pdf;jsessionid=5394AFF5472301CC5D8096C7014DAD80.1_cid297?__blob=publicationFile&v=1.
[iii] Důvodová zpráva ke krizové právní úpravě. Dostupná na https://www.bmjv.de/SharedDocs/Gesetzgebungsverfahren/Dokumente/Corona-Pandemie.pdf?__blob=publicationFile&v=3.
[iv] Není-li statutární orgán společnosti s ručením omezeným obsazen, stíhá povinnost podat insolvenční návrh každého společníka. Není-li obsazeno představenstvo akciové společnosti či družstva, vztahuje se povinnost podat insolvenční návrh na členy dozorčí rady.
[v] Bude-li dlužníkem fyzická osoba, stanoví krizová právní úprava výjimku z případů, kdy soud dlužníka neosvobodí od dluhů. Dlužník může být od dluhů osvobozen nově také v případě, že v období od 1. 3. 2020 do 30. 9. 2020 nepodal včas dlužnický insolvenční návrh.
[vi] Op. cit. sub 3.
[vii] První případ nákazy nemocí COVID-19 byl v Německu zachycen 26. 1. 2020 https://www.worldometers.info/coronavirus/.