Další oblastí, kterou se ESG zabývá, vedle enviromentálních dopadů, o kterých se můžete dočíst v předešlém článku „ESRS standardy – E v ESG“, který naleznete na odkaze zde jsou sociální faktory, respektive společenská odpovědnost. Přestože se největší pozornost napříč prostředím byznysu, veřejné správy i laické veřejnosti věnuje environmentálním faktorům, jsou to právě sociální aspekty, které nejcitelněji dopadají na jednotlivce i celé komunity.
„S“ jako sociální faktor
Na úvod je vodné poznamenat, že sociální faktory jsou a budou nevyhnutelnými pro většinu dotčených podniků – i po provedení analýzy materiality (které se budeme věnovat v následujících článcích) se totiž nefinančnímu reportingu o oblastech, které sociální faktory pokrývají, ve své většině nevyhnou.
Ať už se jedná o BOZP vlastních zaměstnanců nebo dodržování nejen pracovněprávních předpisů v rámci dodavatelského řetězce, podniky budou muset tyto oblasti začít sledovat, reportovat a důsledně dohlédnout na dodržení compliance ve všech relevantních oblastech.
Sociální faktor „S“ představuje sociální faktory, jako jsou práva zaměstnanců, zdravotní a bezpečnostní standardy, rovnost pohlaví a rovnost v odměňování – tedy otázky, které mohou mít negativní dopad na společnost. Zkoumá také interní politiky týkající se například inkluze, vztahů společnosti se zaměstnanci, zákazníky a dalšími zainteresovanými stranami. Bezpečnost a kvalita výrobků a ochrana spotřebitele jsou další z mnoha sociálních ukazatelů, které se berou v úvahu.
Podskupiny ESRS-S
ESRS sociální faktory rozděluje do čtyř dílčích oblastí, které představujeme dále.
ESRS S1 – vlastní pracovní síla
První skupinou jsou informace o vlastních pracovnících (a zaměstnancích) podniku. Tento standard se vztahuje na vlastní pracovní sílu podniku, která zahrnuje jak osoby, které jsou s podnikem v pracovním poměru (dle českého práva zaměstnanci), tak osoby, které nejsou zaměstnanci a které mají s podnikem uzavřenou smlouvu o poskytování pracovní síly (dle českého práva osoby samostatně výdělečně činné), nebo osoby, které jsou jiným podnikem poskytnuty k výkonu práce, tj. přidělené zaměstnance například agenturou práce.
Podniky musí v rámci ESRS S1 popsat:
- jak podnik ovlivňuje své vlastní zaměstnance, pokud jde o podstatné pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady;
- veškerá opatření přijatá k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí a jejich výsledky;
- povahu, typ a rozsah významných rizik a příležitosti podniku souvisejících s jeho dopady a závislostí na vlastní pracovní síle a způsob, jakým dopady podnik řídí; a
- finanční dopady významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku na jeho vlastní pracovní síle v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Pro splnění ESRS S1 musí podnik také vysvětlit, jakým způsobem identifikuje a řídí skutečné a potenciální dopady na vlastní zaměstnance v souvislosti s následujícími sociálními, včetně lidských práv:
- pracovní podmínky, které zahrnují přístup k zaměstnání v daném podniku, pracovní dobu, odpovídající mzdy, sociální dialog, svobodu sdružování, existenci rad zaměstnanců a práva zaměstnanců na informace, projednání a účast, kolektivní vyjednávání, včetně podílu zaměstnanců podniku, na které se vztahují kolektivní smlouvy, work-life balance a BOZP podniku;
- rovné zacházení a příležitosti pro všechny, které se týká rovnosti žen a mužů a stejné odměny za práci, školení a odborného rozvoje, zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením, opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti a rozmanitosti;
- další práva související s prací, včetně těch, která se týkají dětské práce, nucené práce, přiměřeného bydlení a soukromí.
ESRS S2 – pracovníci v hodnotovém řetězci
Další oblastí je vliv podniku na pracovníky ve svém hodnotovém řetězci, pokud jde o podstatné pozitivní a negativní dopady, veškerá přijatá opatření a výsledky těchto opatření k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních dopadů. Zejména se jedná o podstatné dopady na pracovníky hodnotového řetězce související s vlastními činnostmi a hodnotovým řetězcem podniku, a to i prostřednictvím jeho výrobků nebo služeb a jeho obchodních vztahů.
Stejně jako je tomu u ESRS S1 – vlastní pracovní síly, podnik musí v nefinančním reportu popsat:
- jak podnik ovlivňuje své pracovníky v hodnotovém řetězci, pokud jde o podstatné pozitivní a negativní skutečné nebo potenciální dopady;
- veškerá opatření přijatá k prevenci, zmírnění nebo nápravě skutečných nebo potenciálních negativních dopadů a k řešení rizik a příležitostí a jejich výsledky;
- povahu, typ a rozsah významných rizik a příležitosti podniku souvisejících s jeho dopady a závislostí na pracovnících v hodnotovém řetězci a způsob, jakým dopady podnik řídí; a
- finanční dopady významných rizik a příležitostí vyplývajících z dopadů a závislostí podniku na pracovnících v hodnotovém řetězci v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Také musí uvést, jakým způsobem identifikuje a řídí skutečné a potenciální dopady na pracovníky v hodnotovém řetězci, v souvislosti s pracovními podmínkami, rovným zacházením a příležitostmi pro všechny a dalšími souvisejícími právy (viz požadavky u ESRS S1).
ESRS S3 – ovlivněné komunity
Třetí oblastí jsou informace o zájmech a postavení zainteresovaných stran (například akcionářů) a jejich vliv na obchodní model a strategii podniku, zapojení dotčených komunit do jednání o dopadech a opatření a cíle ohledně podstatných dopadů na dotčené komunity.
Pro splnění těchto standardů musí podnik poskytnout vysvětlení přístupu k identifikaci a řízení všech podstatných skutečných a potenciálních dopadů na dotčené komunity v souvislosti s (i) hospodářskými, sociálními a kulturními právy komunit (například dostatek potravin, vody a hygieny, dopady související s půdou a bezpečností), (ii) občanskými a politickými právy (například svoboda projevu, svoboda shromažďování, dopady na obránce lidských práv) a (iii) konkrétními právy původních obyvatel (například svobodný, předchozí a informovaný souhlas, právo na sebeurčení a další).
ESRS S4 – spotřebitelé a koncoví uživatelé
Poslední skupinou jsou údaje o spotřebitelích a koncových uživatelích, zapojení spotřebitelů a konečných uživatelů do diskuse o dopadech, procesy pro nápravu negativních dopadů a možnosti vznášení námitek a obav pro spotřebitele a koncové uživatele a další.
Zejména se jedná o (i) dopady související s informacemi na spotřebitele a/nebo koncové uživatele (například soukromí, svoboda projevu a přístup ke (kvalitním) informacím), (ii) osobní bezpečnost spotřebitelů a/nebo koncových uživatelů (například zdraví a bezpečnost, bezpečnost a ochrana dětí), a (iv) sociální začlenění spotřebitelů a/nebo konečných uživatelů (například nediskriminace, přístup k výrobkům a službám a odpovědné marketingové postupy).
Více informací můžete najít na webu EFRAG (European Financial Reporting Advisory Group) zde.
Závěrem
Jak může společnost řídit své vztahy se zaměstnanci, společností, ve které působí, a kulturním a politickým prostředím, je hlavní otázka, která se skrývá za písmenem „S“ v ESG. Tento sociální aspekt udržitelného investování je zásadní jak pro společnosti jako podnikatelské subjekty, tak pro pracovníky a zaměstnance samotné, na které opatření v oblasti odměňování, BOZP apod. přímo dopadají.
Vzhledem k významu agendy, kterou sociální faktory obsahují, a kterou se podniky musí zabývat i v rámci vnitrostátní compliance, zejména co se pracovněprávních předpisů týče, dotčené podniky by ESRS-S standardům měly věnovat zvýšenou pozornost a včas uvést své interní postupy a také veškerou dokumentaci do souladu se všemi relevantními právními předpisy, jak na vnitrostátní, tak celounijní úrovni.
Zcela na závěr lze dodat, že spokojení zaměstnanci a zákazníci jsou vždy nejlepší vizitkou, která hraje významnou roli při rozhodování investorů. Zaměření na tato témata tak může v konečném důsledku mimo jiné zvýšit zisky a současně s tím i společenskou odpovědnost podniku. V našem dalším článku se budeme věnovat poslednímu pojmu v ESG a to G – správě podniku.
V případě Vašich jakýchkoli dotazů k nefinančnímu reportingu, nebo kontextu ESRS-S a pracovního práva obecně, se na nás neváhejte obrátit, náš tým PEYTON legal je Vám plně k dispozici.
Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz
Tereza Hrudková, právní asistentka – hrudkova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
28. 2. 2024