Jednou z možností způsobu výkonu závislé činnosti (práce) je i případ, kdy zaměstnavatel na základě zvláštního povolení (agentura práce) dočasně přiděluje svého zaměstnance (přidělený zaměstnanec) k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uživateli) na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti. Tento způsob výkonu práce nazýváme agenturním zaměstnáváním.
V následujícím textu se Vám budeme snažit přiblížit podstatu agenturního zaměstnávání a představit jeho výhody a nevýhody.
Obecně
Agenturní zaměstnávání představuje dočasné umístění zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele. Tento institut tak doplňuje klasický pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pro svou flexibilitu je stále více oblíbeným a využívaným v praxi.
Agenturní zaměstnávání je upraveno jak zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), tak i zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o zaměstnanosti“).
Jedná se o specifický právní vztah existující mezi třemi subjekty – zaměstnancem agentury práce, agenturou práce a uživatelem, tedy zaměstnavatelem, k němuž je dočasně přidělen zaměstnanec agentury práce za účelem výkonu práce.
Činnost agentur práce
Agentura práce je subjektem soukromého práva a jakožto právnická osoba musí disponovat povolením k příslušné formě zaměstnání. Povolení vydává generální ředitelství Úřadu práce České republiky na žádost. Pakliže agentura práce toto povolení získá, je oprávněna zprostředkovávat práci v České republice i mimo ni.
Činnost agentur práce by se dala stručně shrnout jako pronájem pracovní síly za úplatu, širší definici můžeme ale nalézt v §14 Zákona o zaměstnanci. Toto ustanovení přímo specifikuje tři formy, kterými agentura zprostředkovává zaměstnání, a to:
- vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, a vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly;
- zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení (uživatel); a
- poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí.
První částí právního vztahu spojeným s agenturou práce je navázání pracovněprávních vztahů s agenturními zaměstnanci. Ty vznikají na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Pracovněprávní vztahy mezi těmito subjekty tedy nemůžou vznikat na základě dohody o provedení práce.
Připomínáme, že Zákon o zaměstnanosti zakazuje dočasně přidělit k uživateli zaměstnance, jenž je cizinec a byla mu vydána zaměstnanecká karta, modrá karta či povolení k zaměstnání.
Agentura práce následně zprostředkovává práci uchazečům o zaměstnání nebo hledá vhodné zaměstnance na žádost zaměstnavatelů, kdy v případě nalezení vhodné příležitosti a kandidáta agentura přiděluje agenturního zaměstnance k uživatelů za úplatu.
Přidělení zaměstnance k uživateli
Přirazením agenturního zaměstnance k uživateli se právní vztah stává trojstranným, a to tak, že dochází k uzavření (a) k uzavření písemné dohody agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance a současně (b) dání písemného pokynu agenturou práce zaměstnanci o jeho dočasném přidělení ke konkrétnímu zaměstnavateli (uživateli). Konkrétní obsah dohody i pokynu stanoví Zákoník práce.
Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce právně jednat jménem agentury práce.
Pojmovým znakem pro tento vztah je zejména krátkodobost či dočasnost. Stejný zaměstnanec může být k jednomu uživateli přiřazen nejdéle na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. I pro toto pravidlo se ale dají najít výjimky – jedná se zejména o případy, kdy agenturní zaměstnanec vykonává práci jako náhradu za stálou zaměstnankyni uživatele, která čerpá mateřskou či rodičovskou dovolenou, nebo za stálého zaměstnance, který čerpá rodičovskou dovolenou. Druhou možnou výjimkou je situace, kdy o přidělení k danému uživateli z vlastní iniciativy zažádá sám agenturní zaměstnanec. V obou případech ale platí, že se jedná o přidělení na dobu určitou, nikoli o přidělení trvalé.
Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance.
Přínosy a nevýhody agenturního zaměstnávání
Agenturní zaměstnávání představuje flexibilní formu zaměstnávání, pro uživatele se jedná o poměrně rychlý a efektivní způsob, jak získat toho kterého zaměstnance, kterého v danou chvíli na danou práci potřebuje. Uživatel má také právo zaměstnance propustit, resp. flexibilněji ukončit jeho přidělení, celý proces je výrazně jednodušší než skončení pracovního poměru s vlastím zaměstnancem.
Agentura práce zajišťuje potřebnou dokumentaci a nese veškeré náklady spojené s výběrovým řízením zaměstnance. Uživatel si po přidělení zaměstnance dostane možnost daného zaměstnance vyzkoušet, po skončení dočasného přidělení se může naskytnout možnost navázat se zaměstnancem pracovní vztah na základě pracovní smlouvy.
Jako nejvýraznější nevýhodu agenturního zaměstnávání spatřujeme nedostatečnou úpravy odpovědnosti za škodu, kterou agenturní zaměstnanec uživateli může způsobit. Toto je způsobeno faktem, že uživatel a agenturní zaměstnanec mezi sebou neuzavírají žádný smluvní vztah a zákon jako takový odpovědnost za škodu v oblasti agenturního zaměstnávání nějak neupravuje. V praxi tedy odpovědnost za škodu nese agentura práce a je pouze na ní, do jaké míry se proti obdobným případům pojistí.
Současně je velmi citlivým tématem povinnost zachovat férové a nediskriminační pracovní a mzdové podmínky srovnatelných zaměstnanců u uživatele. Agenturní zaměstnanec má nárok na mzdu a další plnění ve stejné výši jako vlastní zaměstnanci, náklady uživatele jsou ale vyšší o částku, kterou zaplatí agentuře práce jako zprostředkovací poplatek.
Závěr
Agenturní zaměstnávání je institutem dočasného umístění zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele za úplatu na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti.
Díky své flexibilitě vyhovuje jak potřebám zaměstnavatelů, kteří v závislosti na svých aktuálních potřebách pro konkrétní činnosti mohou na krátkou dobu zaměstnat agenturní zaměstnance, jsou ale oblíbené i mezi zaměstnanci jako takovými, pro které představují nestereotypní zaměstnání a zároveň zaměstnancům poskytuje možnost najít své uplatnění na trhu práce bez závislosti na Úřadu práce.
V rámci uplatňování agenturního zaměstnávání však jak agentura práce, tak uživatel, musejí pamatovat i na limity právní regulace, jak je popisujeme výše.
Mgr. Jakub Málek, partner – malek@plegal.cz
Barbora Fuková, právní asistentka – fukova@plegal.cz
15. 4. 2021