Co Vás zrovna
zajímá.

ESPR – Nařízení o Ekodesignu pro udržitelné produkty

Směrnice 2009/125/ES o ekodesignu[1] stanovila pravidla a požadavky, které výrobky musí splňovat, aby mohly být uvedeny na trh v EU. Zaměřovala se zejména na spotřebu energie, a to především u domácích spotřebičů. Obecně se dopady této směrnice a souvisejících regulací energetické náročnosti spotřebičů hodnotí pozitivně i v globálním kontextu. Pro výrobce mimo EU, kteří chtěli vstoupit na evropský trh, se nevyplatilo vyrábět odlišné verze výrobků pro různé regiony, což vedlo k tomu, že se energetická účinnost spotřebičů zvýšila i mimo EU.

V dubnu 2024 Komise schválila rozšíření směrnice, které zahrnuje požadavky na širší udržitelnost, přesahující rámec energetické spotřeby – nařízení o Ekodesignu pro udržitelné produkty neboli ESPR[2] (dále jako „ESPR“ nebo jen „Nařízení“).

ESPR, které již 18. července 2024 vstoupilo v účinnost, je odrazovým můstkem pro navazující legislativu (zejména nařízení v přenesené pravomoci vydávané Evropskou komisí), jenž pravidla dále upřesní. V následujícím článku bychom Vám rádi přiblížili, jaké významné novinky ESPR zavádí a na jaké nové povinnosti se připravit.

K ESPR obecně
ESPR bylo přijato s cílem podpořit výrobní a spotřební vzorce, které budou v souladu s celkovými cíli Unie v oblasti udržitelnosti, mimo jiné v oblasti klimatu, životního prostředí, energetiky, využívání zdrojů a biologické rozmanitosti.

ESPR má vytvořit legislativní rámec, který přispěje k tomu, aby byly výrobky vhodné pro klimaticky neutrální oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, ke snížení množství odpadu a zajištění toho, aby se výsledky průkopníků v oblasti udržitelnosti postupně staly pravidlem a mělo by zajistit stanovení nových požadavků na ekodesign s cílem zlepšit trvanlivost výrobků, jejich spolehlivost, opravitelnost, modernizovatelnost, opětovnou použitelnost a recyklovatelnost, zlepšit možnosti renovace a údržby výrobků.

Dalšími z důležitých bodů ESPR je vhodně a dostatečně informovat o přítomnosti nebezpečných chemických látek ve výrobcích, zvýšit energetickou účinnost výrobků a účinné využívání zdrojů těmito výrobky, včetně možnosti využít strategické a kritické suroviny, snížit předpokládané množství vyprodukovaného odpadu a zvýšit obsah recyklovaných materiálů ve výrobcích a zároveň zajistit jejich výkonnost a bezpečnost, umožnit repasování a kvalitní recyklaci a snížit uhlíkovou a environmentální stopu.

Nařízení samotné žádné konkrétní ekodesignové požadavky nestanovuje, ale představuje právní rámec, na jehož základě se budou konkrétní požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků stanovovat prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci vydávaných Evropskou komisí. Tato tzv. delegovaná nařízení budou přijímána po konzultaci a projednání s výrobci daných výrobků, dalšími zainteresovanými stranami, vnitrostátními orgány a zejména po řádném vyhodnocení možných dopadů.

Nicméně mantinely a cíle ESPR pro tuto upřesňující legislativu ESPR vyslovuje jasně. Zavádí tři kategorie požadavků – požadavky na ekodesign, výkonnost a informace.

V první fázi bude pozornost zaměřena na kategorie výrobků, kde byl identifikován značný prostor pro zlepšení, a to na textilní výrobky, obuv, nábytek, matrace, pneumatiky, čistící prostředky, barvy, maziva, chemické látky, ale i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník. Postupem času se ekodesignové požadavky rozšíří na další skupiny výrobků.

Požadavky na ekodesign
Dle čl. 5 ESPR se budou tyto požadavky zaměřovat na následující vlastnosti a charakteristiku výrobků: trvanlivost, spolehlivost, opětovná využitelnost, modernizovatelnost, opravitelnost, možnost údržby a renovace, přítomnosti látek vzbuzujících obavy, využívání energie a energetická účinnost, využívání vody a účinnost využívání vody, využívání zdrojů a účinné využívání zdrojů, recyklovaný obsah, možnost repasování, recyklovatelnost, možnost využití materiálů, dopady na životní prostředí, včetně uhlíkové a environmentální stopy a předpokládané množství vyprodukovaného odpadu.

Komise následně vybere nebo vypracuje nástroje či metodiky nezbytné pro stanovení požadavků na ekodesign.

Požadavky na výkonnost
Požadavky na výkonnost dle čl. 6 ESPR, které budou muset výrobky splňovat a jež budou také upřesněny v navazující prováděcí legislativě, budou dle vhodnosti zahrnovat nejnižší nebo nejvyšší úroveň ve vztahu ke konkrétnímu parametru výrobku nebo ke kombinaci parametrů nebo nekvantitativní požadavky, jejichž cílem je zlepšit výkonnost ve vztahu k jednomu nebo více takovým parametrům výrobku.

Požadavky na informace
Dále Komise upřesní požadavky na informace dle čl. 7 ESPR. Ty budou zahrnovat zejména požadavky týkající se nově zaváděného digitálního pasu, v případě vhodnosti také například informace o výkonnosti výrobku, informace pro zákazníky a další subjekty o tom, jak výrobek nainstalovat, používat, udržovat a opravovat, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a zajistila jeho optimální trvanlivost nebo informace pro zpracovatelská zařízení o demontáži, opětovném použití, renovaci, recyklaci nebo likvidaci výrobku na konci životnosti.

Digitální pas výrobku
Technologicky, administrativně i finančně nejnáročnější novinkou bude pro výrobce povinnost vyvinutí digitálního pasu výrobku, který bude poskytovat všem účastníkům dodavatelského řetězce jakož i spotřebitelům a orgánům dozoru nad trhem informace důležité pro zajištění udržitelnosti výrobku (pomocí např. QR kódu, čárového kódu, vodoznaku).

Digitální pas musí být spolehlivý, efektivní a relevantní pro každého činitele na trhu a jejich potřeby.

Sesbírané hodnoty musí mít přidanou hodnotu pro výrobce, dodavatele, dozorové orgány, spotřebitele. Zadavatel hodnot musí nést odpovědnost za jejich správnost. Zároveň bude třeba zajistit, aby nedocházelo k zveřejňování či úniku citlivých informací.

Další novinky a účinnost ESPR
Nařízení rovněž zavádí zákaz zničení neprodaného spotřebního zboží, a to u oděvů, oděvních doplňků a obuvi s účinností již od poloviny roku 2026. Tento zákaz může být v budoucnu rozšířen na další kategorie spotřebního zboží, a to na základě analýzy dat o neprodaném zboží, která budou nově povinné subjekty muset pravidelně zveřejňovat.

Nové povinnosti tak budou účinné nejdříve za dva roky, tedy v polovině roku 2026. Ministerstvo průmyslu a obchodu v průběhu podzimu 2024 uspořádá seminář pro zainteresované strany s cílem přiblížit jim obsah nařízení a nasměrovat je na konzultace, které budou předcházet přijímání jednotlivých delegovaných nařízení. Informace o konání semináře budou zveřejněny na stránkách ministerstva, jakož i případně vypracované metodiky.

Závěrem
Ekodesign přinese řadu změn a výzev. Nařízení má vést k zajištění rovných podmínek pro udržitelné výrobky na evropském trhu a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, a to i na celosvětové úrovni. Podniky budou muset investovat značné prostředky do hledání, nahrazování, výzkumu a vývoje ekologičtějších a energeticky úspornějších výrobků. To nesporně vyvolá změny ve výrobních procesech, použití nových surovin a technologií. Vyšší náklady na změnu výrobních postupů, surovin a technologií mohou ale pro některé firmy znamenat další ztížení podnikání, resp. zhoršení konkurenceschopnosti v EU. Jak se s tím firmy poperou, bude také značně záviset na vlně související legislativy (zejm. prováděcích nařízeních a dalších aktech v přenesené pravomoci).

Více informací k přijatému nařízení naleznete na stránkách Evropské komise: Ecodesign for Sustainable Products Regulation.

V případě Vašich jakýchkoli dotazů k ekodesignu nebo související problematice se na nás neváhejte obrátit.


[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (přepracování) (Text s významem pro EHP).

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Text s významem pro EHP)

Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz

Ráchel Kouklíková, právní asistentka – kouklikova@plegal.cz

Tereza Hrudková, právní asistentka – hrudkova@plegal.cz

 

www.peytonlegal.cz

 

10. 10. 2024

Zpět na články