Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, konkrétně pak prostřednictvím fotovoltaické elektrárny (dále jen „FVE“) je stále aktuálním tématem. Jelikož se jedná o poměrně komplexní záležitost, cílí tento článek na představení těch základních právních aspektů, které provázejí vybudování a následné provozování FVE pro výrobu a prodej elektřiny.
S ohledem na variabilitu konkrétních okolností se však logicky nemůže jednat o přehled úplný. Tento příspěvek se snaží podat pohled na danou problematiku z hlediska podnikatele, a proto se nezaměřuje pouze na menší FVE s instalovaným výkonem do 50 kW, ke kterým se vztahují některé zjednodušené procesy a požadavky, ale i na FVE s vyšším instalovaným výkonem. Těžiště článku je pak zaměřeno na výrobní FVE, jejichž smyslem je výroba elektřiny pro vlastní spotřebu s případným prodejem přebytků do sítě, a investiční FVE zamýšlené čistě k prodeji vyrobené elektřiny.
Majetkoprávní tituly k FVE a související témata
V prvé řadě je logicky třeba pamatovat na zajištění vhodných majetkoprávních titulů k FVE. Jedná se o právní tituly k nemovité věci, na níž bude FVE zhotovena, tj. přímo k pozemku nebo ke stavbě. Nejsilnějším právním titulem je zde nikoli překvapivě vlastnické právo, jež nebylo nijak omezeno ve prospěch jiných osob (tedy získané primárně koupí, ale také např. směnou).
Nicméně dostatečný právní titul mohou představovat i jiné instituty soukromého práva – typicky nájem, popřípadě pacht. V těchto případech, kdy vlastník FVE není zároveň vlastníkem nemovitosti, na níž se FVE má nacházet, je však třeba mít na paměti jednu z hlavních zásad občanského zákoníku[1] (dále jen „OZ“), a to zásadu „superficies solo cedit“[2] vtělenou zejména do § 506 odst. 1 OZ. Tato zásada obecně znamená, že stavby a jiná zařízení, s výjimkou staveb dočasných, jsou součástí pozemku. Jinými slovy lze říci, že stavby pevně spojené s nemovitostí, na níž leží, jsou až na výjimky její součástí a nejsou tedy samostatnou věcí, s níž by mohlo být odděleně nakládáno.
K předejití takovému nežádoucímu formálnímu spojení zařízení FVE s cizí nemovitostí je možné využít některých souvisejících institutů OZ. Řeč je jednak o možnosti zápisu poznámky do katastru nemovitostí o výhradě dle § 508 odst. 1 OZ, že zařízení FVE není ve vlastnictví vlastníka pozemku, a tedy není součástí dané nemovitosti[3]; je třeba současně doplnit, že zápis uvedené poznámky o výhradě vlastnictví stroje vyžaduje souhlas vlastníka nemovitosti, případně též souhlas osoby oprávněné z věcného práva zatěžujícího danou nemovitost (např. zástavního věřitele).
Prolomení výše uvedené zásady „superficies solo cedit“ pak dále umožňuje také institut věcného práva stavby dle § 1240 a násl. OZ, které stavebníkovi dává možnost, aby na cizím pozemku umístil vlastní stavbu, která se v takovém případě nestane jeho součástí.[4] Je však třeba upozornit, že tato stavba se nestává ani samostatnou věcí, nýbrž je součástí věcného práva stavby, které se dle OZ stává samo věcí nemovitou, tj. předmětem například prodeje nemůže být samotná stavba, nýbrž pouze právo stavby.
Dále je důležité mít zajištěn vhodný právní titul k samotné FVE jako energetickému zařízení. Byť teoreticky přichází v úvahu i zde využití některých ze své podstaty dočasných institutů, lze vždy doporučit mít zajištěno ideálně vlastnické právo k zařízení FVE. Typickým prostředkem zde bude nejčastěji kupní smlouva, případně smlouva o dílo (nejen ohledně výstavby FVE, ale též ohledně projektové a jiné dokumentace k FVE). Protože zařízení FVE bude prakticky vždy produktem určité tvůrčí činnosti, je vhodné taktéž právně ošetřit nabytí potřebných licenčních a jiných dalších oprávnění k projektové a jiné dokumentaci, na jejímž podkladě má být FVE zhotovena.
V neposlední řadě je třeba též ověřit a případně zajistit právní tituly k využití cizích pozemků či zařízení k vedení infrastruktury FVE až k přípojnému místu. Typicky se v tomto případě bude jednat o zřízení konkrétních věcných břemen, zejména pak pozemkové služebnosti inženýrské sítě dle § 1267 a násl. OZ.
Lze jen doporučit, aby smlouvy, kterými se k cizí nemovitosti budou konkrétní závazky, resp. práva zřizovat, obsahovaly svolení vlastníka k výstavbě a provozu FVE. Tento souhlas bude zpravidla vyžadován pro udělení licence ze strany Energetického regulačního úřadu (dále jen „ERÚ“) nebo pro připojení FVE k distribuční či přenosové soustavě.
Veřejnoprávní povolení stavebního úřadu
Osobu, která zamýšlí postavit FVE, dále nemine střet se stavebním právem. FVE lze realizovat jako samostatnou stavbu (typicky volně stojící FVE) či v režimu stavební úpravy (např. jako instalace na budově). FVE pak může z hlediska stavebních předpisů spadat do různých kategorií druhů staveb a v návaznosti na to může být vyžadováno získání konkrétních veřejnoprávních povolení pro umístění, výstavbu a následné užívání FVE. Pro účely tohoto článku je přitom pracováno již s právním stavem, který přináší zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“), účinný od 1. 1. 2024 pro vyhrazené stavby a s plnou účinností pro všechny ostatní stavby od 1. 7. 2024.[5]
Nejmenší FVE, které lze dle NSZ kategorizovat jako tzv. drobnou stavbu, bude možné realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací, přičemž takové FVE nebudou vyžadovat stavební povolení ani kolaudaci. Do kategorie drobných staveb budou dle přílohy č. 1 NSZ spadat obecně FVE s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, to vše ovšem se zákonnými výjimkami (např. v případě kulturních památek, staveb v chráněných územích, u významnějších stavebních úprav apod.). Na tuto kategorii FVE dopadá mj. vyhláška č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW, která stanoví mj. konkrétní požadavky na provedení FVE, to vše s cílem zajistit požární bezpečnost takovéto FVE.
FVE s celkovým instalovaným výkonem nad 50 kW až do 100 kW bude dle SZ možné obecně zařadit mezi tzv. jednoduché stavby. Pro umístění a provádění jednoduché stavby bude již třeba povolení příslušného stavebního úřadu s tím, že následná kolaudace zpravidla vyžadována nebude.
Ostatní FVE s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 100 kW, avšak nižším než 5 MW bude možné kategorizovat jako tzv. ostatní stavby, k jejichž umístění a provádění bude vyžadováno opět povolení stavebního úřadu a následná kolaudace.
Ty největší FVE pak bude možné zařadit mezi tzv. vyhrazené stavby, přičemž se bude jednat o výrobny s celkovým instalovaným výkonem nad 5 MW. Pro tyto stavby pak NSZ stanoví některé přísnější podmínky než pro tzv. ostatní stavby.
Současně upozorňujeme, že je třeba vždy dbát i dalších povinností stanovených stavebními předpisy v souvislosti s výstavbou FVE (např. zajištění stavebního dozoru, provedení výstavby stavebním podnikatelem apod.).
Připojení k distribuční nebo přenosové soustavě
Jestliže má být FVE připojena do distribuční nebo přenosové soustavy, ať již jen pro odvádění přetoků, je třeba předem smluvně zajistit její připojení do této soustavy. Smlouva o připojení je uzavírána v režimu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), a to na základě příslušné žádosti žadatele. Na základě této smlouvy se provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zavazuje připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele a zajistit mu mj. dohodnutý rezervovaný výkon a příkon. Žadatel se na druhé straně zavazuje mj. uhradit tomuto provozovateli podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva tedy stanovuje zejména podmínky připojení, práva, povinnosti a odpovědnost smluvních stran a také technické detaily připojení k přenosové nebo distribuční soustavě.
V případě připojení k přenosové soustavě je smlouva uzavírána se státem vlastněnou společností ČEPS, a.s. V případě připojení k distribuční soustavě pak s jejím příslušným provozovatelem (typicky např. ČEZ Distribuce, a. s., EG.D, a.s. či PREdistribuce, a.s.).
Nezřídka je před samotnou smlouvou o připojení mezi oběma stranami uzavírána smlouva o smlouvě budoucí, a to zejména v případech následné výstavby FVE či nutnosti zajištění a výstavby potřebné infrastruktury. Vlastní připojení je posléze realizováno za podmínek konkrétní smlouvy o připojení a připojovacích podmínek.
Licence udělená Energetickým regulačním úřadem
Pro vlastní provoz FVE je třeba dále posoudit, zda v případě konkrétní FVE bude vyžadováno získání některé z licencí udělovaných ze strany ERÚ.
V oblasti elektrické energie rozlišujeme čtyři oblasti, pro které ERÚ uděluje licence. Těmi jsou výroba elektřiny, distribuce elektřiny, přenos elektřiny a obchod s elektřinou.
V případě provozu FVE je relevantní zejména získání licence pro výrobu elektřiny (sama licence však není podmínkou připojení FVE k elektrizační soustavě). Tato licence poslouží jak pro samotnou výrobu elektřiny, tak i pro její prodej zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou. Povinnost získat licenci na výrobu elektřiny dopadá s účinností od 1. 1. 2024 na FVE s instalovaným výkonem nad 50 kW bez ohledu na povahu provozované činnosti (tj. k výrobě jak pro vlastní spotřebu, tak pro podnikání), pokud je FVE propojena s přenosovou nebo distribuční soustavou. Licence je také nadále vyžadována vždy i v případech, pokud provoz FVE vykazuje znaky podnikatelské činnosti (tedy v takovém případě i pro FVE s instalovaným výkonem do 50 kW). Samotná licence od ERÚ je spjata s podnikáním a držitel licence se stává podnikatelem. ERÚ vydá licenci každému žadateli, který splní podmínky pro její vydání stanovené energetickým zákonem a prováděcími předpisy (zejména dle vyhlášky č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích). O licenci je třeba zažádat, až když je FVE vybudována, nikoliv při její výstavbě.
Jestliže má žadatel vedle výroby a prodeje elektřiny v úmyslu elektřinu i nakupovat a dále prodávat, musí získat také licenci na obchod s elektřinou.
Je třeba mít také na paměti, že licence pro výrobu elektřiny se uděluje nejvýše na 25 let a licence pro obchod s elektřinou na 5 let.
Výrobce elektřiny i obchodník s elektřinou jsou povinni se do 30 dnů od udělení licence zaregistrovat u operátora trhu (společnosti OTE, a.s.).
Smlouva s obchodníkem s elektřinou
V souvislosti s provozem FVE je taktéž třeba pamatovat na to, co se stane s vyrobenou ale nespotřebovanou elektrickou energií. Zde se nabízí její prodej obchodníkovi s elektřinou. Vyrobená elektřina, která nebude sloužit k vlastní spotřebě výrobce, ať už se bude jednat o elektřinu vyrobenou ryze za účelem jejího prodeje či o případné přebytky vyrobené energie, tedy bude prodána obchodníkovi s elektřinou, který disponuje příslušnou obchodní licencí od ERÚ. Za tímto účelem je třeba s takovým subjektem (např. ČEZ ESCO, a.s.) uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny.
Dotace
Výstavba FVE je často předmětem dotačních programů, a to včetně těch, které jsou určeny pro podnikatele v odvětví výroby elektřiny. Jedná se např. o podpory poskytované z Modernizačního fondu (RES+), kdy jednotlivé modernizační výzvy lze nalézt na internetových stránkách Státního fondu životního prostředí ČR.
Závěr
Jakýkoli záměr podnikatele vydat se cestou výroby elektřiny z FVE, a to bez ohledu na to, zda se bude jednat o podnikatelský záměr jejího dalšího prodeje, výrobu pro vlastní spotřebu, či kombinaci obojího, je spojen s širokým komplexem témat počínaje ošetřením majetkoprávních titulů k FVE a nemovitostem, veřejnoprávních povolení od stavebního úřadu, dále přes řešení připojení FVE k distribuční či přenosové soustavě, obstarání licencí od ERÚ, související a navazující registrační povinnosti, až po dotační aspekty.
S ohledem na složitost jednotlivých témat a jejich vzájemnou provázanost lze jen doporučit, aby byla řešena včas, ideálně za podpory odborníka v dané oblasti, čímž lze předejít řadě pozdějších komplikací, které mohou realizaci daného záměru významně prodražit či dokonce zcela zhatit.
V případě, že byste měli k danému tématu jakékoli dotazy, neváhejte nás kontaktovat.
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[2] V překladu znamená „povrch ustupuje půdě.“
[3] Praktickou uplatnitelnost spatřujeme nejen u FVE postavených na budovách, ale i v případě volně stojících FVE.
[4] Tento institut logicky směřuje primárně k volně stojícím FVE.
[5] S ohledem na limitaci rozsahu tohoto příspěvku není zvlášť pojednáváno o právním stavu dle původní právní úpravy na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Mezi oběma právními úpravami však existuje v této konkrétní oblasti podobnost.
JUDr. Miloš Kulda, Ph.D., advokát – kulda@plegal.cz
Mgr. Nikola Tomíčková, advokátní koncipientka – tomickova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, managing partner – malek@plegal.cz
19. 4. 2024