V našich předešlých článcích jsme Vás již průběžné informovali o vývoji nové legislativní úpravy v souvislosti s evidencí skutečných majitelů, která reaguje na povinnost transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (dále jen „V. AML směrnice“).
Spolu s novým zákonem přichází i novelizace zákona o veřejných rejstřících[1] a AML zákona[2]. Poslanecká sněmovna po vrácení návrhu zákona Senátem setrvala na svém původním znění. Zákon byl podepsán 22. ledna 2021 prezidentem republiky a dne 3. února 2021 došlo k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů pod číslem 37/2021 Sb., a účinnosti nabývá dne 1. června 2021.
Obecně
V praxi docházelo k častému opomíjení povinnosti zápisu skutečných majitelů, kterému přispívala i absence sankcí či pokut, které by povinnost lépe vynutily. Nejen na toto reaguje nová V. AML směrnice a v jejím důsledku pak pravidla přenesená do nového zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „Evidenční zákon“). Evidenční zákon přináší nové koncepční změny v rámci této problematiky společně s novými instituty, které mají za cíl promítnout evropské požadavky a zefektivnit povinnost zápisu.
Definice pojmu skutečný majitel a související pojmy
Dle ustanovení § 2 písm. e) Evidenčního zákona je za skutečného majitele považována každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem.
Koncovým příjemcem (blíže ust. § 3 Evidenčního zákona):
- právnické osoby je každá osoba, která může přímo nebo nepřímo získávat více než̌ 25 % z celkového majetkového prospěchu tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby, a tento prospěch dále nepředává;
- obchodní korporace je každá osoba, která má přímo nebo nepřímo právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku obchodní korporace vetší než 25 %, a tento podíl na prospěchu dále nepředává.
Pro účely výpočtu nepřímých podílů na prospěchu se rozlišují pojmy řetězení a větvení. Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu na prospěchu se v případě (i) řetězení podíly na prospěchu, na které mají právo navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí a (ii) větvení součiny podílů na prospěchu z jednotlivých řetězení sčítají. V této souvislosti případně doporučujeme nahlédnout do důvodové zprávy, která obsahuje vzorové příklady výpočtů řetězení a větvení či se v případě složitější struktury zajistit odbornou pomoc při stanovení skutečného majitele.
Osobou s koncovým vlivem (blíže ust. § 4 Evidenčního zákona) v obchodní korporaci je každá fyzická osoba, která je ovládající osobou podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací (v bytovém a sociálním družstvu se jedná o každou fyzickou osobu, která je členem statutárního orgánu).
Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu na hlasovacích právech se v případě (i) řetězení podíly na hlasovacích právech, které mají navázané osoby nebo právní uspořádání, násobí, přičemž, s výjimkou podílu na hlasovacích právech v korporaci, která je předmětem výpočtu, se jako:
- 100 % počítají podíly na hlasovacích právech zakládající domněnku ovládání podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací, a
- 0 % počítají podíly neuvedené v předešlém bodě,
(ii) větvení součiny podílů na hlasovacích právech z jednotlivých řetězení sčítají. I zde doporučujeme nahlédnout do důvodové zprávy, která obsahuje vzorové příklady výpočtů řetězení a větvení v této souvislosti či si v případě složitější struktury vyžádat odbornou pomoc.
Konkrétnější vymezení pojmů, uvedených v Evidenčním zákoně, napomáhá k upřesnění a zároveň k upevnění právní jistoty. Zákon obsahuje i několik vyvratitelných domněnek v souvislosti s určením skutečného majitele, které mohou napomoci označení osoby skutečného majitele (např. osoba ve vrcholném vedení). Platí, že každá osoba ve vrcholném vedení korporace je jejím skutečným majitelem i) nelze-li žádného skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat, nebo ii) je-li osobou s koncovým vlivem v korporaci právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7 Evidenčního zákona. Skutečným majitelem například není stát a územní samosprávný celek, státní a národní podnik, společenství vlastníků jednotek nebo politická strana. Naopak skutečný majitele se zjišťuje například i u svěřenského fondu.
Nová právní úprava klade důraz na zjištění opravdového skutečného majitele, nepostačí tak pouhé uspokojení se s tím, že pokud se nepodaří skutečného majitele jednoduše zjistit, tak se jako skutečný majitel stanoví statutární orgán na základě domněnky, jako tomu bylo ve staré právní úpravě. Nově Evidenční zákon požaduje vynaložení maximálního úsilí ke zjištění, kdo je skutečným majitelem. Nelze se ani spokojit pouze se zjištěním podle jedné metody, ale pokud existuje více způsobů, jak zjistit a ověřit osobu skutečného majitele, tak musí být přezkoumány všechny tyto způsoby.
Evidující osoba
Evidující osobou je dle Evidenčního zákona právnická osoba, která má skutečného majitele, nebo svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u zahraničního svěřenského fondu právního uspořádání. Povinností evidující osoby je získávat a dlouhodobě zaznamenávat úplné a přesné informace, které odpovídají aktuálnímu stavu. Konečná osoba, tedy skutečný majitel, musí vyvinout dostatečnou součinnost a tyto údaje evidující osobě poskytnout. Osoba zapisovaná do evidence skutečných majitelů nemusí vyslovit souhlas se svým zápisem do evidence jako je tomu například v případě zápisu do obchodního rejstříku, tato povinnost ze Evidenčního zákona neplyne. Samozřejmě je však vhodné, zejména v rámci rozsáhlých struktur, skutečného majitele o jeho zápisu do evidence informovat a jeho souhlas si pro interní účely zajistit.
Rádi bychom rovněž upozornili na to, že povinnost evidence, resp. povinnost evidující osoby získávat a dlouhodobě zaznamenávat úplné a přesné informace, které odpovídají aktuálnímu stavu a zajišťovat jejich zápis do evidence skutečných majitelů či jejich aktuálnost v něm, spadá do obchodního vedení společnosti, tedy odpovědnost za dodržování povinností nesou členové statutárního orgánu dané společnosti.
Zápis údajů do evidence
Zápis údajů do evidence skutečných majitelů budou provádět soudy nebo notáři. Co se týká soudů, tak v současné době je zápis do evidence pouze úkonem soudu, což se podle nové právní úpravy změní; podle ní již bude zápis údajů do evidence skutečných majitelů probíhat jako klasické soudní řízení podobné rejstříkovému řízení a povedou jej rejstříkové soudu. V případě zápisu údajů do evidence prostřednictvím soudu bude třeba pro zahájení řízení podat návrh na předepsaném formuláři. Návrh musí obsahovat veškeré náležitosti, jinak se s ním soud vůbec nebude zabývat, tzn. že soud tedy například nebude vyzývat k opravě a návrh formálně neodmítne, ale vůbec samotné řízení nezahájí. Odvolání bude možné v případě, kdy soud návrh zamítne (tzn. věcně ho přezkoumá a stanoví, že mu nelze vyhovět), anebo bude-li vyhověno návrhu třetí osoby (§ 26 odst. 3 Evidenčního zákona). V případě zápisu, změny a výmazu údajů do evidence skutečných majitelů stanovuje zákon pro obchodní korporace (s výjimkou bytového a sociálního družstva) soudní poplatek ve výši 4.000,- Kč.
Alternativou k provedení zápisu údajů do evidence přes soud, je zápis údajů prostřednictvím notáře, přičemž lze uvést, že tento je obecně preferovanějším způsobem a v tomto smyslu je i samotný Evidenční zákon formulovaný. I samotná důvodová zpráva k Evidenčnímu zákonu stanovuje, že výše poplatků jsou nastaveny tak, aby motivovaly navrhovatele využít pro zápis skutečného majitele notáře. Odměny notářů za zápis skutečného majitele budou upraveny v notářském tarifu a budou vždy nižší, než je poplatek za zápis dané skutečnosti soudem. Pro zápis není třeba vyplňovat speciální formulář. Nově již nebude nutnost k provedení zápisu do evidence mít podkladový notářský zápis, ale notář bude vždy oprávněn zápis do evidence skutečných majitelů provést. S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že zápis údajů do evidence skutečných majitelů přes notáře lze, jak z hlediska menší administrativní náročnosti, menší formálnosti řízení, tak i z hlediska finančního, určitě doporučit.
Řízení o nesrovnalosti
V případě rozdílu mezi skutečným a zapsaným stavem rozhodne příslušný soud usnesením a stanoví lhůtu pro odstranění těchto nesrovnalostí. Pokud nedojde k nápravě, může soud zahájit řízení o nesrovnalosti, a to jak ex offo, tak na návrh orgánu veřejné moci. Nesrovnalost může oznámit i povinná osoba dle AML zákona. Spolu s usnesením o zahájení řízení o nesrovnalosti dojde k zapsání poznámky do evidence skutečných majitelů s označením, v čem je nesrovnalost spatřována.
Sankce – sistace hlasovacího práva či omezení výplaty podílu na prospěchu
Velkou změnou oproti stávající právní úpravě bude zavedení sankcí za porušení povinnosti zapsat skutečného majitele do evidence. Evidenční zákon jako sankce stanovuje, jednak nemožnost vyplatit si podíl na prospěchu (zisku a vlastních zdrojích), ale i nemožnost podílet se na hlasování nejvyššího orgánu obchodní korporace.
Právě například nesrovnalost mezi skutečným a zapsaným stavem může vyvolat sistaci (pozastavení výkonu) hlasovacího práva společníků, omezení výplaty podílu na prospěchu nebo deliktní odpovědnost. Může dojít i k neplatnosti rozhodnutí jediného společníka, a to v případě, že tato osoba nebude v evidenci zapsána jako skutečný majitel.
Dodržování Evidenčním zákonem nově stanovených povinností ve smyslu zajištění zápisu skutečného majitele do evidence (a případné následné zajišťování aktuálnosti této evidence a v ní uvedených údajů) nyní bude důležité i právě s ohledem na zajištění fungování společnosti, když nezapsání skutečného majitele může mít zcela zásadní dopad na společníky společnosti spočívající právě v nemožnosti vyplatit si podíl na zisku či jiných vlastních zdrojích nebo nemožnosti podílet se na hlasování při rozhodování nejvyššího orgánu obchodní korporace. Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebude podle předchozích vět vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká.
Přestupky
Za přestupek bude nově podle Evidenčního zákona považováno:
- pokud evidující osoba nezajistí, ani v přiměřené lhůtě stanovené jí k tomu soudem v usnesení o odstranění nesrovnalosti či k jejímu vyvrácení, zápis žádného údaje do evidence skutečných majitelů;
- pokud evidující osoba nezajistí zápis nových údajů ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o nesrovnalosti v zápisu, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady; nebo
- neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě, pokud toto porušení povinnosti potvrdil soud, přičemž tento přestupek může spáchat nejen skutečný majitel, ale i koncový příjemce, osoba s koncovým vlivem a osoba, jejímž prostřednictvím může koncový příjemce získávat prospěch nebo osoba s koncovým vlivem uplatňovat svůj vliv.
Za přestupky je možné uložit peněžitou pokutu až do výše 500.000,- Kč. Dále může dojít ke znemožnění vyplácení podílu na prospěchu (na zisku a vlastních zdrojích) osobám, které nejsou uvedeny v evidenci skutečných majitelů nebo znemožnění vyplácení prospěchu (podílu na zisku a vlastních zdrojích) obchodním korporacím, jež nemají v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného majitele. Tyto osoby se nebudou moci podílet ani na hlasování nejvyššího orgánu dané obchodní korporace.
Zapisované informace a další novinky
Evidenční zákon rozšiřuje okruh informací, které musí být do evidence zaneseny. V evidenci musí být uveden i např. den, kdy se fyzická osoba stala skutečným majitelem nebo popis struktury vztahů s přesnými údaji o vystupujících osobách v ní. Mezi povinnosti evidujících osob bude nově patřit i kontrola aktuálního a zapsaného stavu. V případě, že dojde ke změně těchto skutečností, musí evidující osoba podat bez zbytečného odkladu (v řádu dnů) návrh na zápis do evidence nových aktuálních údajů.
Novinkou je i veřejnost zapisovaných informací a možnost vyhotovení částečného výpisu, výpis úplný bude poskytován pouze vybraným osobám a institucím. Evidence skutečných majitelů bude nově částečně veřejným rejstříkem, tzn. budou zde pro veřejnost dostupné a viditelné určité vybrané údaje, nikoli však všechny údaje.
Automatický průpis
Na základě automatického průpisu se údaje z veřejných rejstříků automaticky propíší do evidence skutečných majitelů za podmínek stanových Evidenčním zákonem. U společností s ručením omezeným se jako skutečný majitel propíše do evidence společník s podílem větším než 25 % nebo osoba, která je skutečným majitelem právnické osoby, která je společníkem s podílem větším než 25 %, a to za předpokladu, že jiný společník nebude vlastnit větší podíl. Pokud jde o akciovou společnost, zde se jako skutečný majitel propíše jediný akcionář. Automatický průpis však může rovněž z tohoto důvodu založit nesrovnalosti spočívající například v zapsání nesprávních či neaktuálních údajů převzatých z veřejných rejstříků, proto je důležité aktualitu údajů současně pravidelně kontrolovat a případně tento stav napravit.
Automatický průpis se uplatní pouze u těch společností, které doposud do evidence skutečných majitelů nic nezapsaly; pokud již nyní podle stávající úpravy společnost do evidence skutečných majitelů provedla jakýkoli zápis, tak se na ní automatický průpis nevztahuje a bude muset nové informaci sama doplnit, tzn. společnosti, které doposud nějakým způsobem jednaly a postupovaly v souladu s platnou právní úpravou, budou v tomto ohledu znevýhodněny. Evidující osoba, která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteli do evidence podle stávající právní úpravy, může navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byl její skutečný majitel napříště automaticky propsán postupem podle § 38 Evidenčního zákona.
Lhůty pro provedení zápisu do evidence
Obchodní korporace, které zápis do evidence podle stávající právní úpravy doposud neprovedly, ač k tomu byly povinny, budou muset zápis údajů učinit bez zbytečného odkladu po účinnosti Evidenčního zákona, tj. 1. června 2021. V případě, že obchodní korporace již zápis v minulosti provedly, musí tento zápis přizpůsobit požadavkům uvedených v Evidenčním zákoně do 1. prosince 2021, zde jsou tedy zvýhodněny delší lhůtou pro uvedení zápisu do souladu.
Závěr
Nový Evidenční zákon komplexně upravuje problematiku v otázkách evidence skutečných majitelů a odstraňuje nedostatky, které zakládala předchozí úprava.
S ohledem na zásadní rozšíření možných negativních dopadů na evidující osoby, které nesplnění pravidla Evidenčního zákona, důrazně doporučujeme se s novou právní úpravou seznámit a provést odpovídající zápisy do evidence skutečných majitelů a nastavit interní pravidla evidence skutečných majitelů.
V případě jakýchkoli dotazů týkajících se problematiky skutečných majitelů a jejich evidence ve světle výše uvedeného a aktuální právní úpravy Vám jsme k dispozici. Neváhejte se, proto na nás obrátit.
Mgr. Bc. Štěpánka Vajdová, advokátka – vajdova@plegal.cz
Mgr. Jakub Málek, partner – malek@plegal.cz
Veronika Pečová, právní asistentka – pecova@plegal.cz
05. 03. 2021
[1] zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestní činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.